Svobodu škole i dětem


Poselství k dětem, které jdou první den do školy, udělají dnes rodiče osobně, pak učitelé a o zbytek se postará ministryně školství. Dnes je však i den, kdy na střední školy nastupují první žáci, kteří prošli novým systémem přijímacích zkoušek; a kdy základní školy začínají práci na vlastních "osnovách", tzv. vzdělávacích programech. To stojí za komentář pro rodiče, učitele i ministryni: první změna byla k horšímu, druhá otevírá šance.
Na jaře na tomto místě stálo, že omezení počtu přihlášek na střední školy (v prvním kole jedna místo dvou, a to - nově - včetně soukromých i církevních škol) sráží ambice dětí a vybízí je k opatrnictví. Teď ředitelé škol i úředníci ujišťují, že se vlastně nic nestalo, zájemců neubylo. Ministryně se nechala slyšet: "Nový systém se ukazuje být z pohledu svobodné volby střední školy lepší než ten předchozí." Je jedna víc než dvě? Kolik talentů podalo jen přihlášku na méně náročnou průmyslovku, i když by jinak zkusili i nejlepší gymnázium v okrese, to se ze statistik nedozvíme. Otázka stojí obráceně: Proč vůbec počet přihlášek regulovat? Ne jednu ani dvě - každý patnáctiletý má podat tolik přihlášek, na kolik se cítí. Jde to u vysokých škol, půjde to i u středních.
To nejlepší, co v polistopadovém českém školství vzniklo, bylo díky svobodě a pestrosti. Proto změna u středních škol budí kritiku a změna u základních zase naději. Místo nalévání znalostí mají školy žáky naučit je používat, přemýšlet nad nimi, pracovat společně. Novou možnost testovalo deset "pilotních" škol. Jedna (pražská Londýnská) šla tak hluboko, že spojila různé ročníky, sloučila předměty a zrušila sešity; jiné zůstaly u drobností - o dopravních značkách učí ve třetí místo v první třídě. Z učitelských hlasů se zdá, že někteří (většina?) vnímají šanci na změnu jako cosi podezřelého, shora nařízeného, obtěžujícího. Proto se s ní vyrovnají, jak jsou zvyklí, lehkým přepsáním současných osnov. Pokud jim to rodiče dovolí. tomas.nemecek@economia.cz