Soudci nedostanou vyšší mzdy

Přestože soudci pracují pro stát obdobně jako například příslušníci policie, nemají na rozdíl od nich nárok na vyšší platy. Svou práci totiž odvádějí státu v jiném režimu než policisté, vojáci či hasiči.
Soudci jsou oproti nim ve vztahu ke státu v zaměstnaneckém a nikoli ve služebním poměru.

Soudci u soudu neuspěli

Tímto argumentem včera Nejvyšší soud zdůvodnil, proč soudci ani státní zástupci nemají nárok na platy vyšší až o několik desítek tisíc korun, které by jim od června roku 2002 až do začátku září loňského roku náležely. To by se však jejich mzdy musely počítat právě podle služebního zákona.
Vyšších platů se snažilo domoci jedenáct členů Nejvyššího soudu a čtyři soudci pražského obvodního soudu, ale kolegové z občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu jejich požadavky zamítli.
"Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obecných soudů, kde soudci se svými žalobami uspěli, a vrátil celou záležitost k novému projednání," uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Aleš Pavel. Toto rozhodnutí je pro další jednání obecných soudů závazné.

Precedens pro další mzdy

Včerejší rozsudek Nejvyššího soudu je tak důležitý i pro desítky podobných žalob za vyšší platy. Pokud by totiž včerejší verdikt dal za pravdu soudcům, stát by podle Ministerstva spravedlnosti mohl přijít o tři až pět miliard korun, které by musel soudcům a státním zástupcům zpětně doplatit.
Stěžovatelé u Nejvyššího soudu nebyli totiž jediní, kdo se snaží domoci vyšších mezd.
Krajský soud v Brně i Městský soud v Praze před včerejším rozhodnutím vyhověly žalobám šestnácti soudců Obvodního soudu pro Prahu 5, Nejvyššího a kladenského soudu. Například kladenskému soudci Tomáši Jurečkovi soud potvrdil, že za červen roku 2002 má mít vyšší plat o více než třicet sedm tisíc korun. Ministerstvo spravedlnosti označilo žaloby za neoprávněné. Přesto už několik miliónů na vyšších mzdách vyplatilo a nyní bude tyto peníze chtít dostat zpátky.
Podle stěžujících si soudců ale šlo především o to, aby upozornili na nesprávné použití právních norem. Proto ve svých žalobách požadovali vyplacení jenom menší části platů. Soudci navíc argumentovali tím, že nemohou podnikat, a tak si k nevyhovujícímu platu nemohou přivydělat.

Peníze chtějí i žalobci

Stejný postup zvolili i státní zástupci. Na severu Moravy podalo žaloby šedesát čtyři žalobců, v jižních Čechách pak stát zažalovalo asi padesát státních zástupců.
Soudci a žalobci se zatím nemohou obrátit na Ústavní soud. To je možné teprve za situace, že by se v novém rozhodnutí nižších soudů našla právní či věcná pochybení.
Česko má nyní téměř tři tisíce soudců a přes tisíc žalobců. Průměrný měsíční soudcovský plat přesahuje 64 000 korun, mzda státních zástupců je o několik tisíc korun nižší.

Jak se soudci domáhají více peněz

Nový služební zákon
Někteří soudci i žalobci tvrdí, že od června 2002 je pro výpočet platové základny, ze které se odvozuje výše jejich platů, nutné používat paragraf 135 služebního zákona. Ten začal platit 28. května 2002.
Při takovém postupu pak výše soudcovských platů vzroste téměř na dvojnásobek.
Podle Ministerstva spravedlnosti je postup soudců i státních zástupců nesprávný a jejich nárok neoprávněný.
Neúspěšné Žaloby
Na soudy se v letech 2003 a 2004 kvůli nespokojenosti s výpočtem mzdy postupně obrátilo šestnáct soudců: jedenáct z Nejvyššího soudu, čtyři z Obvodního soudu pro Prahu 5 a jeden soudce z Kladna.
Své spory u nižších soudů stěžovatelé pravomocně vyhráli.
Obdobných žalob jsou na soudech podány desítky.
Nejvyšší soud včera rozhodl, že soudci nemají na vyšší platy nárok a služební zákon se na ně nevztahuje.

Související