Zkoušky byly jiné. A školy? Zčásti
Prázdniny skončily a s nimi nejistota ředitelů středních škol, zda jim kvůli novému způsobu přijímání ke studiu nezbudou volná místa v lavicích.
Poprvé si děti mohly v prvním kole zkoušek zapsat jedinou školu a jinou vybrat až v případě neúspěchu. Letité pravidlo, že největší zájem je o gymnázia, zůstalo neporušeno. Jiné zkoušky než dříve však zažilo pár elitních škol v každém kraji: ty skutečně měly v prvním kole mnohem menší výběr, protože se k nim z obav z nového systému nehlásilo tolik dětí co dříve.
Z analýzy vůbec prvních tvrdých dat, o která redakce HN požádala všech třináct krajských samospráv, vyplývá, že navzdory jarním protestům, které skončily až ústavní stížností ODS, zůstal zájem o gymnaziální studia napříč republikou enormní jako loni či předloni - za "starých" přijímaček.
"O gymnázia byl stejný zájem," potvrdila například Daruše Grézlová z odboru školství Olomouckého kraje. "Gymnázia tudíž neměla potíže naplnit tabulkově vyhrazená místa. Vloni přijala 1004 studentů, letos dokonce 1109."
Právě gymnázia se na jaře obávala, že si budou muset vybírat z "horších" uchazečů. Tedy: budoucí žáci a jejich rodiče se zaleknou, že mají v prvním kole jen jednu možnost výběru, a přihlášku zašlou na méně vyhlášenou školu. Tam se logicky hlásí na jedno místo méně zájemců a jedničkář má jasnou šanci uspět.
Tento scénář skutečně postihl několik nejvěhlasnějších škol.
Například pražské Gymnázium Jana Keplera, kam se ještě loni hlásil (na šedesát míst v prvním ročníku) dvojnásobek uchazečů - 120. Letos přišlo jen 62 přihlášek.
"Řekli jsme si, že z našich požadavků neslevíme. V prvním kole jsme tedy nenabrali plné třídy. Bylo to dobře: o volná místa ve druhém kole byl obrovský zájem," říká ředitel gymnázia Jiří Růžička.
Podobně hovoří i na jednom z mála vícejazyčných gymnázií - česko-italském - v Praze. "Nakonec byl zájem velký. Nikoho, kdo nesplňoval vysoké požadavky školy, jsme brát nemuseli," říká Zdeňka Káninská z této školy.
Právě Praha, ale i Plzeň a Karlovy Vary, nicméně hlásí, že poptávka po gymnáziích se přece jen snížila: rodiče podle tamních expertů zřejmě opravdu sázeli na jistotu.
"Ovšem také lze mírný pokles zájmu o gymnázia či soukromé školy vysvětlit úbytkem populace," upozorňuje Miroslav Pech ze školského referátu kraje Vysočina.
Ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia Václav Klaus, který stál za peticí nespokojených rodičů a pedagogů proti novému způsobu přijímaček, trvá dál na svém: "Zákonem omezené právo - hlásit se na libovolný počet středních škol - považuji pochopitelně nadále za fatální."
