Šedesát let po skončení druhé světové války se včera česká vláda omluvila německým antifašistům.
V prohlášení kabinetu ministři konstatovali, že vyjadřují své "hluboké uznání" a omluvu těm z nich, kteří před válkou žili na území dnešního Česka, aktivně bojovali za osvobození republiky či trpěli pod nacistickým terorem.
Použili tak navlas stejná slova, jakými antifašisty v srpnu 1945 v jednom ze svých dekretů definoval už prezident Edvard Beneš.
Na místo finančního či jiného materiálního odškodnění postižených jednotlivců vláda odsouhlasila návrh premiéra Jiřího Paroubka, aby Česko vyčlenilo třicet miliónů korun na projekt, který zdokumentuje osudy těch, jichž se vládní gesto týká.
Německo, kam po válce z Československa směřovala většina antifašistických transportů, zatím na českou vládní deklaraci oficiálně nereagovalo. Podle německého velvyslanectví v Praze se kancléř Gerhard Schröder k gestu vyjádří až poté, co ho o něm zítra telefonicky informuje český premiér Jiří Paroubek.
Podobně zareagovalo i Rakousko. Agentura APA pouze citovala mluvčího rakouského ministerstva zahraničí, podle nějž Vídeň krok české vlády čekala, protože o něm Paroubek kancléře Wolfganga Schüssela informoval už při své červencové návštěvě Rakouska.
Ke slovu se naopak okamžitě přihlásili předsedkyně berlínského Svazu vyhnanců Erika Steinbachová a šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt.
"Vítám, že česká vláda učinila krok ke zlepšení atmosféry, a těší mě, že jeho prostřednictvím aspoň někteří lidé, kterým se stalo těžké bezpráví, získají trochu spravedlnosti," řekl Posselt ČTK. V podobném duchu se vyjádřila i Steinbachová.
Ještě v červenci přitom zástupci sudetských Němců reagovali zcela opačně: chystané gesto kritizovali, protože podle nich "vráželo klín" mezi vyhnance z Československa.
Ze svých dřívějších pozic naopak neustoupili prezident Václav Klaus a opoziční ODS.
"Václav Klaus pokládá vládní deklaraci za koncepčně chybné, zbytečné a prázdné gesto," tlumočil včera vzkaz prezidenta jeho mluvčí Petr Hájek.
Podle místopředsedy ODS Petra Nečase zase tento krok může vést k eskalaci požadavků sudetoněmeckých sdružení a jim blízkých politických kruhů.
Přestože se vláda sudetoněmeckým antifašistům omluvila, odsun jako takový považuje za spravedlivý nebo spíše spravedlivý 74 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu zveřejnila agentura STEM. Vztahy se západními sousedy Česka přitom pozitivně hodnotí asi čtyři pětiny dotázaných.


Prohlášení vlády
Vláda České republiky vyjadřuje své hluboké uznání všem osobám z řad někdejších československých občanů, zejména německé národnosti, žijícím před druhou světovou válkou na území dnešní České republiky, které v období druhé světové války zůstaly věrny Československé republice a aktivně se účastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým terorem. Zároveň vyjadřuje politování nad tím, že se některé z těchto osob nedočkaly po skončení druhé světové války zaslouženého uznání. Namísto toho byly v rozporu s tehdy platnou právní úpravou postiženy v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v poválečném Československu proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu. Vláda České republiky vyjadřuje všem takto postiženým aktivním odpůrcům nacismu, bez ohledu na jejich pozdější státní příslušnost a místo pobytu, svoji omluvu.
Vedena zájmem symbolicky ocenit aktivní odpůrce nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu, a ve snaze přispět k prohloubení historické paměti, vláda České republiky iniciuje a podpoří projekt dokumentace osudů jednotlivých takto postižených osob. Vláda proto vyzývá všechny takto postižené osoby nebo jejich příbuzné a známé, aby podle svého zájmu a možností kontaktovali přímo nebo prostřednictvím některého ze zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí ministerstvo zahraničí České republiky.