Vláda se omluví, ale hledá komu
Sudetští Němci, kteří za války bojovali proti fašismu, se dnes, po více než šedesáti letech, zřejmě poprvé dočkají slov uznání. Vláda by totiž měla schválit deklaraci, v níž dodatečně ocení to, co někdejší sudetoněmečtí antifašisté vykonali ve třicátých a čtyřicátých letech pro stát.
Už jednou odložené gesto bude mít podle všeho dvě části: v té první kabinet konstatuje lítost nad bezprávím způsobeným loajálním československým Němcům, kteří byli - ač se tak či onak zasloužili o demokracii - po válce nespravedlivě perzekvováni a odsunuti do Německa a Rakouska.
Podle té druhé pak vláda vyčlení třicet miliónů korun pro instituci nebo obecně prospěšnou společnost, která přeživší sudetoněmecké antifašisty najde a jejich osudy zmapuje.
O tom, koho se gesto týká a koho ne, se tedy konkrétní postižení dozvědí nejdřív za pár měsíců, možná ale až za několik let.
Odškodnění? Zapomeňte!
To, jak přesně bude omluvná věta znít, se ještě včera tajilo. Iniciátor gesta, premiér Jiří Paroubek (ČSSD), vybíral z několika variant, které mu předložilo Ministerstvo zahraničních věcí.
Přestože řada politiků, mimo jiné i Paroubkův stranický kolega a šéf zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka, chtěla vedle omluvy pro antifašisty i finanční satisfakci, sám premiér včera úvahy o materiálním odškodnění obětí odmítl.
"Nikdy jsem neuvažoval o odškodnění, je to účelová interpretace ODS ze strany pana Zahradila," odpověděl Paroubek na dotaz HN.
Právě poslanec Evropského parlamentu a stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil chystané gesto v minulosti několikrát odsoudil. "Premiér úplně změnil koncepci uvažování," zopakoval i v úterý. "Namísto finančního odškodnění se bude zřejmě omlouvat formou vládního prohlášení. Je vidět, že hodil zpátečku," dodal.
Naopak komunistům gesto v podobě, jaké navrhuje předseda vlády, vyhovuje.
"O žádné materiální podpoře nelze mluvit," tlumočila včera postoj strany její mluvčí Monika Hoření. "Tento krok nelze brát jako záležitost obchodu. Jakákoliv další gesta, tedy i materiální, jsou pro nás nepřijatelná."
Favorit konkursu: Ústí
Pokud ministři návrh premiéra bez větších změn podpoří, vypíše se výběrové řízení. Instituce či organizace, která ho vyhraje, pak dostane k dispozici už zmiňovaných třicet miliónů korun.
Z vědeckých pracovišť, která připadají v úvahu, má podle informací HN největší šance sdružení Collegium Bohemicum z Ústí nad Labem, jež vzniklo a funguje pod záštitou ústeckého starosty za ODS Petra Gandaloviče.
"Ano, o získání takové zakázky bychom určitě měli zájem," potvrdil jeden ze zástupců institucí sdružených v Collegiu, vědecký tajemník Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.
Severočeské Ústí má podle něj pro vytvoření dokumentačního centra ideální předpoklady. "Dalo by se to chápat jako výraz ocenění historického faktu, že právě naše město představovalo baštu společného českého a německého demokratického odporu vůči nastupujícímu nacismu," uvedl historik.
