Centrální banky Švýcarska, Švédska a dvanácti zemí eurozóny v letošním roce zatím prodaly větší část svých zlatých rezerv, než byl dohodnutý limit pro letošní rok. Cena zlata na světových trzích by tak podle expertů mohla stoupat na základě spekulací, že po zbytek roku již žádné prodeje drahého kovu z bankovních rezerv nebudou.
"Celkové množství prodaného zlata lehce překročilo pět set tun," potvrdil agentuře Bloomberg Niels Buenemann, mluvčí Evropské centrální banky se sídlem ve Frankfurtu. Konkrétně by podle prohlášení Světové rady pro zlato mělo jít o 506 tun.
To je o šest tun více, než zněla "Gold Agreement", úmluva z podzimu minulého roku, která měla zabránit výkyvům v cenách drahého kovu. V jejím rámci se centrální banky Švýcarska, Švédska a zemí Evropské měnové unie dohodly na limitu, kolik zlata ze svých rezerv během příštích pěti let celkově odprodají - každý rok to mělo být pět set tun.
"Znamená to, že je zde stále dostatek investorů, kteří zlato kupují," shrnul reakci trhu na krok evropských centrální bank Christoph Eibl, šéf obchodu s komoditami v Tiberius Asset Management. Zlato podle něj již není tak závislé na kursu amerického dolaru, ale má svůj vlastní kupní potenciál.
Centrální banky ve Spojených státech a Evropě drží ve svých rezervách asi pětinu světového zlata.
Experti podle průzkumu agentury Bloomberg v dalším období předpokládají růst ceny zlata na světových trzích.
Zpevňování začalo již včera, když drahý kov v New Yorku posílil téměř o jedno procento, na 440,45 dolaru za troyskou unci. "Cena by mohla v průběhu tohoto týdne dosáhnout až 445 dolarů za troyskou unci," uvedl pro agenturu Bloomberg Eibl.
Kromě spekulací, že centrální banky již letos nic ze svých rezerv nepustí, hrají roli i další faktory.
Podle Eibla se například zanedlouho začne v ceně projevovat rostoucí poptávka z Indie, největšího kupce zlatých šperků ve světě. "Indové začínají každoročně v tomto období nakupovat na nadcházející svatební sezónu," připomíná expert.
Svůj vliv mají také spekulanti: poslední údaje z Newyorské komoditní burzy ukazují, že některé hedgeové fondy sázejí na růst cen a ve velkém nakupují. "Pokles nastane až v době, kdy tyto fondy začnou vyklízet své pozice a prodávat," uvedl pro agenturu Bloomberg Craig Ferguson z Australia & New Zealand Banking Group v Sydney.
Průzkum agentury Bloomberg také ukázal, že roli mohou hrát rekordní energetické náklady. Ty ukrajují z firemních zisků a mohly by se promítnout do stoupajících spotřebitelských cen. "Zlato teď bude atraktivnější jako hráz proti inflaci, která jiná aktiva, například dluhopisy, znehodnocuje," dodává nezávislý analytik John Licata.

050823-19 ()