Spory o platy soudců nekončí, přijdou další
Páteční rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého musí stát doplatit soudcům třinácté a čtrnácté platy za roky 2003 a 2004, soudní spory o výši soudcovských platů s definitivní platností neukončí.
Soudci a také někteří státní zástupci se totiž se státem přou o to, jak se má vlastně počítat jejich mzda. Soudci tvrdí, že podle jednoho nového paragrafu služebního zákona platného od května roku 2002 mají nárok na plat vyšší o několik desítek tisíc korun. Paragraf mění platovou základnu, od které se mzda soudců odvozuje.
A soudy jim dávají za pravdu, šestnáct soudců Obvodního soudu pro Prahu 5, Nejvyššího a kladenského soudu už svůj spor o výši platu vyhrálo. Například kladenskému soudci Tomáši Jurečkovi soud potvrdil, že za červen roku 2002 má mít vyšší plat o více než třicet sedm tisíc korun.
Zatím jeden doplatek
I když se zatím všech šestnáct soudců soudilo jen o doplatek jediné výplaty, za červen 2002, nárok na zvýšené platy by měli i za další měsíce. O všech případech bude rozhodovat Nejvyšší soud, kam se stát obrátil se svým dovoláním.
Soudci ale nejsou jediní, kdo tvrdí, že mají nárok na vyšší plat. Na soud se kvůli stejnému problému jako soudci obrátili také někteří státní zástupci. "Soudy ale zatím jejich případy nerozhodly," uvedl viceprezident Unie státních zástupců Martin Omelka.
V případě úspěchu soudců a státních zástupců by doplacení platů znamenalo další stamiliónové náklady.
Ministerstvo spravedlnosti už přitom po pátečním rozhodnutí Ústavního soudu, který označil odejmutí třináctých a čtrnáctých platů za uplynulé dva roky za ohrožení nezávislosti soudů, musí najít asi 560 miliónů korun na doplacení těchto mezd.
"Peníze na doplatek platů soudců nemáme a musíme požádat vládu a rozpočtový výbor o navýšení rozpočtu," uvedl pro agenturu ČTK mluvčí Ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
Podle něj by mimořádný doplatek mohl ohrozit plány ministra Petra Němce na reformu justice. Na tu chce totiž získat v příštím roce 2,2 miliardy korun.
Jen výjimečně
Ústavní soud ve svém rozhodnutí uvedl, že platy soudců by se měly měnit pouze ve velmi výjimečných případech. A ústavní soudce nepřesvědčil ani argument zákonodárců, že odebrání platů soudcům a dále státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu bylo nutné k získání peněz na odstranění škod, které způsobily v Česku povodně v roce 2002. Ústavní soud však zjistil, že v daném období bylo přidáno všem oblastem státní správy. Argument, že je potřeba po povodních šetřit, proto neuznal.
"Okolnost tíživé finanční situace státu tak zjevně ztrácí opodstatnění," uvedl soud.
Podobný postup, kdy je odebírán plat soudcům, nemá podle Ústavního soudu ve vyspělých demokratických zemích obdobu. "V západní Evropě nelze najít příklad platových restrikcí vůči soudcům. Podobné případy se objevují pouze v postkomunistických zemích," prohlásil ústavní soudce Pavel Holländer.
Rozhodnutí pléna Ústavního soudu nebylo jednomyslné, několik ústavních soudců si k odůvodnění verdiktu vyhradilo odlišné stanovisko, které ale rozvedou až později písemně.
A zatímco politikům se rozhodnutí ústavních soudců nelíbí s tím, že je nekolegiální k ostatním, soudci ho přivítali.
"Poslanci a senátoři nemohou svévolně měnit zákony. Pak by totiž činnost Ústavního soudu zcela ztratila smysl. Je otázkou, proč ho zákonodárci zřizovali, když se nechtějí řídit jeho nálezy," uvedl brněnský soudce Aleš Dufek a dodal, že zákonodárci platy soudců odebrali i přes dřívější rozhodnutí Ústavního soudu.
