Stát nesmí účty skrýt za obchodní tajemství

Obchodní tajemství nemůže být pro úřady důvodem, proč tajit informace o tom, na co jdou peníze z veřejných rozpočtů. K takovému rozhodnutí dospěl Nejvyšší správní soud v případu, který se týkal smluv o stavbě dálnice D47 mezi státem a firmou Housing & Construction.
Verdikt soudu může mít zásadní význam pro jiné spory o poskytování informací státními, městskými nebo obecními úřady. Obchodní tajemství bývá totiž pro instituce často argumentem, proč nějaké informace nemohou být veřejné.

Nekonečný příběh D47

Jaký spor Nejvyšší správní soud řešil? Zakázku na dostavbu dálnice D47 získala v roce 2002 bez výběrového řízení firma Housing & Construction. (Smlouvu následující vláda Vladimíra Špidly vypověděla, protože se jí zdála nevýhodná.) Kopii zprávy o výsledcích jednání mezi státem a společností H & C odmítlo Ministerstvo dopravy zveřejnit právě s odvoláním na obchodní tajemství. Tím ale porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím.
Podle soudu totiž nejde kvůli ochraně obchodního tajemství zatajit informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů. "Musí být umožněna veřejná kontrola," uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
"Je to logické a důležité soudní rozhodnutí. Právě odkazy a výmluvy na obchodní tajemství patří i po čtyřech letech od přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím mezi nejčastější zdůvodnění, proč úřady utajují své smlouvy a závazky. Jenom do konce minulého roku řešíme šest takových případů, letos se už objevily další," uvedl spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím a poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek.

Co dalšího není tajné...

Nejvyšší správní soud také rozhodl, že Ministerstvo dopravy musí zveřejnit nejen samotnou cenu, ale i další informace o tom, co ve vládní zprávě stojí.
"Protože samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o plnění, za něž se cena poskytuje. A to v rozsahu nezbytném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků," píše se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Zpráva Ministerstva dopravy byla navíc označena za součást obchodního tajemství až poté, co na úřad přišla žádost o její zveřejnění. I to bylo podle soudu protizákonné. "Určitá skutečnost musí být za obchodní tajemství výslovně označena již předtím, než o tuto informaci někdo požádá," uvedl soud.
Ministerstvo dopravy nemá verdikt soudu k dispozici a neví, jak bude postupovat. "Zatím k tomu nemůžeme nic bližšího říci," uvedla mluvčí úřadu Marcela Švejnohová.
Stavba dálnice D47 (Lipník nad Bečvou - Ostrava - Bohumín) i s následnou třicetiletou údržbou měla podle smlouvy vyjít na 125 miliard korun a stát ji měl splácet po jejím dokončení. Vláda kontrakt vypověděla v roce 2003 a rozhodla se postavit dálnici rovnou za státní peníze.
Obchodní tajemství jako důvod k utajení svých závazků použily jak místní, tak regionální nebo celostátní úřady.
S odkazem na obchodní tajemství tak například nechtěl zveřejnit informace o pronájmu veřejných prostor pražský magistrát. Na obchodní tajemství se v případě smluv o parkování ve městě odvolávala také radnice v Mladé Boleslavi, zveřejnit smlouvu na miliardový projekt přestavby administrativní budovy krajského úřadu v Hradci Králové odmítalo vedení kraje.
Podobně postupovaly v případě žádostí o poskytnutí informací týkajících se povolení nezajišťovat celní dluh Ministerstvo financí a Generální ředitelství cel. Postup obou institucí si vysloužil v soutěži, kterou pořádá občanské sdružení Otevřená společnost, třetí místo mezi těmi, kteří vydávání informací blokují.
"Za odepírání korupčně významné veřejné informace a vynalézavost, jak odstrašit žadatele," zdůvodnila svoje rozhodnutí porota.
Na to, že se v České republice při rozdělování veřejných peněz ve výběrových řízeních často využívá odkaz na obchodní tajemství, upozornila také organizace Transparency International, která se zabývá korupcí. Příliš časté používání institutu obchodního tajemství vede podle Transparency k menší průhlednosti veřejných zakázek a podporuje podmínky pro šíření korupce.
"Dlouhodobě prosazuje princip, že obchodní tajemství nemá u veřejných zakázek místo, a kdo to nechce přijmout, ať do soutěží o veřejné peníze nevstupuje," uvedl David Ondráčka z organizace Transparency.

Obchodní tajemství jako důvod mlčení

Kolik stály MiGY?
Letos na jaře prodala armáda jednadvacet starých, neprovozuschopných letounů Mig-21 ve veřejné obchodní soutěži. Sekční šéf Ministerstva obrany Josef Lachman nicméně s odvoláním na obchodní tajemství odmítl sdělit, za jakou cenu a komu stíhačky vojáci prodali. Uvedl jen, že stroje koupila česká firma.
LESY A JEJICH HOTEL
Státní podnik Lesy ČR prodával vloni luxusní hotel Diana ve Velkých Losinách bez výběrového řízení. "Cena je obchodním tajemstvím. Stanovili jsme ji na základě dvou posudků. Mohu vám jen říci, že je vyšší, než za jakou jsme hotel získali," řekl mluvčí Lesů Lubomír Šálek. Prodej se zatím nezdařil.
ParkovÁNÍ v MLADÉ BOLESLAVI
Magistrát Mladé Boleslavi letos nechtěl zveřejnit smlouvu se soukromou firmou Activ, která ve městě provozuje parkovací systém. Dal k dispozici jen část, u zbytku se odvolal na obchodní tajemství.