Po nadšení přišlo brzy vystřízlivění
Zlákala je představa, že budou konečně moci realizovat nápady, na které jim dřív nezbývaly peníze. Český stát nabízel, že jim - pokud vyhoví všem podmínkám a předloží kvalitní projekt - spolu s Evropskou unií uhradí veškeré náklady. Čerpání ze strukturálních fondů se zdálo být tou největší příležitostí, jakou zdejší neziskový sektor od roku 1989 dostal.
Po více než ročním členství v EU ale většina neziskových organizací v Česku z počátečního nadšení vystřízlivěla. O svých problémech se navíc - až na výjimky - bojí veřejně mluvit. Prý ze strachu, aby jim to ministerští úředníci v příštím kole výběrových řízení "nevrátili i s úroky".
Jedním, a zdaleka ne jediným, z příkladů je bezútěšná situace v programu ministerstva práce, v takzvané iniciativě Equal. Jejím hlavním cílem by mělo být spojit se s partnery ze zahraničí a vymyslet nové nástroje, jak zamezit diskriminaci na trhu práce.
"Nepopírám, že se nám to zpočátku zdálo jako skvělý nápad. Najednou jsme měli šanci získat na projekt opravdu hodně peněz, a tak jsme si podali žádost," říká jeden ze zástupců zhruba desítky neziskových organizací, kterých se HN ptaly na jejich zkušenosti s Equalem. "Kdybychom se však rozhodovali dnes, zcela jistě bychom do toho nešli."
Ať už je organizace, která ve výběru uspěla a jíž se ministerstvo práce zavázalo dát na projekt finance, velká nebo malá, potíže dnes mají víceméně všechny. Tou nejzávažnější je, že zatím nedostaly slíbené platby. Dosud jim přišla pouze záloha, a i ta dorazila se zhruba čtyřměsíčním zpožděním.
"Nejhorší je, že pro neziskové organizace platí u všeho velmi přísné termíny, zatímco pro ministerstvo neplatí vůbec žádné. Jeho úředníci tedy mohou řešit věci tak rychle nebo pomalu, jak je napadne," vysvětluje ředitelka obecně prospěšné společnosti Gender Studies Alena Králíková, jediná z oslovených, která HN nepožádala o utajení svého jména.
"Z toho pak vznikají obrovská zpoždění, která nás mohou doslova položit. Nemáme vlastní fondy na to, abychom dokázali udržet tak obrovské projekty, aniž dostaneme další platby," upozorňuje.
Přestože většina neziskovek je o problémech s Equalem ochotna mluvit jen pod příslibem anonymity, část z nich už poslala ministerstvu dopis, v němž si na dosavadní průběh iniciativy stěžuje.
"Chceme upozornit na tragickou situaci při realizaci druhého kola Equalu v Česku," stojí v listu, jehož vznik iniciovalo Občanské sdružení Slovo 21 a kde se píše o "velmi negativních zkušenostech" s prvním kolem programu.
Nezahálejí však ani ostatní. Nadace Terezy Maxové, která by díky Equalu ráda pomohla najít práci dětem vyrůstajícím v ústavní péči, tak například navrhla zřídit takzvaný Výbor příjemců, v němž chtějí zástupci neziskového sektoru řešit s úředníky všechny vzniklé obtíže. Svou podporu už přislíbilo na třicet dalších organizací.
Potíže s Equalem
V čem vidí problém neziskové organizace...
Ministerstvo má velká zpoždění, posílá pozdě platby a kvůli maličkostem vrací celé finanční zprávy. Nechápe, do jak těžké situace neziskovky dostává.
...a v čem Ministerstvo práce a sociálních věcí
Žadatelé o peníze z evropských fondů dělají formální i věcné chyby, předkládají nedostatečně zpracované zprávy, nemají vytvořeny povinné separátní účty, neposílají potřebné doklady a dopouštějí se početních chyb.
