Na první pohled to vypadá, že se Česko dokázalo vypořádat se všemožnými nástrahami a po vstupu do EU bez větších problémů dosáhlo nebo v nejbližší době dosáhne na miliardy z evropských fondů. Ministerstva vydávají optimistická tisková prohlášení, stoh papírů, na nichž jsou stručně popsané už přijaté projekty, je vysoký několik centimetrů.
Zdání však v některých případech klame. Přestože do začátku července české úřady odsouhlasily přes dva tisíce projektů v hodnotě více než 13,2 miliardy korun, situace v jednotlivých programech se liší.
Zatímco někde se počítá už s čerpáním finančních prostředků vyčleněných na rok 2005, jinde vše nasvědčuje tomu, že se nepovede utratit peníze ani za loňský rok.
Jak vyplývá z analýzy předložené vládě, zatím nejlépe si stojí opatření v gesci ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí. Velmi dobře jsou na tom i dva podprogramy Ministerstva průmyslu a obchodu a jeden Ministerstva zemědělství.
Úspěšní a problémoví
Největší zájem v poměru k přiděleným prostředkům na rok 2004 je o peníze na rozvoj infrastruktury, regeneraci měst či výstavbu a modernizaci silnic a letišť.
Naopak nejhůř jsou na tom opatření, jejichž cílem je začleňování problémových skupin obyvatelstva, aktivní politika zaměstnanosti, kvalitnější vzdělávání, ale i nižší spotřeba energií, zavádění alternativních paliv nebo vytváření specializovaných podnikatelských zón a center pro transfer technologií. A právě tam je riziko, že se peníze nestihnou vyčerpat včas, vůbec největší.
Když nejsou lidi
O tom, s jakými potížemi se žadatelé i hodnotitelé potýkají, svědčí například nepříliš povzbudivé výsledky prvního kola výběru projektů na podporu aktivní politiky zaměstnanosti v některých českých krajích.
Podle statistik krajských úřadů práce, jež mají HN k dispozici, se třeba v Ostravě vybraly projekty jen za zhruba 54 miliónů korun. V prvním kole se přitom mělo rozdělovat přes 96 miliónů.
Ještě hůř pak dopadla Olomouc, kde našla svého adresáta jen asi čtvrtina vyčleněných peněz (kolem jedenácti miliónů korun). Se svými projekty na podporu aktivní politiky zaměstnanosti tu uspělo pouze pět žadatelů, zbytek finančních prostředků se přesunul do dalšího kola.
"Problém je v tom, že se podcenila příprava a že nám na mnoha místech stále ještě chybějí kvalitní lidé," míní poslanec Evropského parlamentu, bývalý hejtman Olomouckého kraje Jan Březina.
Nedostatkem lidí ostatně vysvětlují neúspěch prvního kola výběrového řízení i na Úřadu práce v Olomouci. Úředník, který měl příslušný program na starost, odešel a nebyla za něj náhrada.
Plán, jak z krize
"Bohužel nelze spoléhat na to, že dosud zaostávající opatření budou časem automaticky naplněna projekty," říká náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová. Jisté navíc podle ní není ani to, že už přijaté projekty dostojí náročným pravidlům EU a "bez náležitého vedení zajistí vyčerpání všech přidělených prostředků".
Vzhledem k problémům, které by Českou republiku v takovém případě čekaly, už úřad Radka Martínka vypracoval seznam kroků, jež mají čerpání peněz za rok 2004 urychlit.
Jednou za měsíc se pak ministr Martínek sejde s náměstky ostatních zainteresovaných resortů, aby zkontroloval, kdo jak plní stanovený harmonogram.
"Řekli jsme si, že do 1. února 2006 musí být vyčerpáno 75 procent a do 30. září téhož roku 95 procent všech peněz vyčleněných pro rok 2004," vysvětlila Věra Jourová. "Pokud by se nám to nepovedlo, nastala by v tomto směru skutečná krize, protože po 30. září 2006 už s tím nedokážeme udělat vůbec nic."
Česko a strukturální fondy EU
Zdání však v některých případech klame. Přestože do začátku července české úřady odsouhlasily přes dva tisíce projektů v hodnotě více než 13,2 miliardy korun, situace v jednotlivých programech se liší.
Zatímco někde se počítá už s čerpáním finančních prostředků vyčleněných na rok 2005, jinde vše nasvědčuje tomu, že se nepovede utratit peníze ani za loňský rok.
Jak vyplývá z analýzy předložené vládě, zatím nejlépe si stojí opatření v gesci ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí. Velmi dobře jsou na tom i dva podprogramy Ministerstva průmyslu a obchodu a jeden Ministerstva zemědělství.
Úspěšní a problémoví
Největší zájem v poměru k přiděleným prostředkům na rok 2004 je o peníze na rozvoj infrastruktury, regeneraci měst či výstavbu a modernizaci silnic a letišť.
Naopak nejhůř jsou na tom opatření, jejichž cílem je začleňování problémových skupin obyvatelstva, aktivní politika zaměstnanosti, kvalitnější vzdělávání, ale i nižší spotřeba energií, zavádění alternativních paliv nebo vytváření specializovaných podnikatelských zón a center pro transfer technologií. A právě tam je riziko, že se peníze nestihnou vyčerpat včas, vůbec největší.
Když nejsou lidi
O tom, s jakými potížemi se žadatelé i hodnotitelé potýkají, svědčí například nepříliš povzbudivé výsledky prvního kola výběru projektů na podporu aktivní politiky zaměstnanosti v některých českých krajích.
Podle statistik krajských úřadů práce, jež mají HN k dispozici, se třeba v Ostravě vybraly projekty jen za zhruba 54 miliónů korun. V prvním kole se přitom mělo rozdělovat přes 96 miliónů.
Ještě hůř pak dopadla Olomouc, kde našla svého adresáta jen asi čtvrtina vyčleněných peněz (kolem jedenácti miliónů korun). Se svými projekty na podporu aktivní politiky zaměstnanosti tu uspělo pouze pět žadatelů, zbytek finančních prostředků se přesunul do dalšího kola.
"Problém je v tom, že se podcenila příprava a že nám na mnoha místech stále ještě chybějí kvalitní lidé," míní poslanec Evropského parlamentu, bývalý hejtman Olomouckého kraje Jan Březina.
Nedostatkem lidí ostatně vysvětlují neúspěch prvního kola výběrového řízení i na Úřadu práce v Olomouci. Úředník, který měl příslušný program na starost, odešel a nebyla za něj náhrada.
Plán, jak z krize
"Bohužel nelze spoléhat na to, že dosud zaostávající opatření budou časem automaticky naplněna projekty," říká náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová. Jisté navíc podle ní není ani to, že už přijaté projekty dostojí náročným pravidlům EU a "bez náležitého vedení zajistí vyčerpání všech přidělených prostředků".
Vzhledem k problémům, které by Českou republiku v takovém případě čekaly, už úřad Radka Martínka vypracoval seznam kroků, jež mají čerpání peněz za rok 2004 urychlit.
Jednou za měsíc se pak ministr Martínek sejde s náměstky ostatních zainteresovaných resortů, aby zkontroloval, kdo jak plní stanovený harmonogram.
"Řekli jsme si, že do 1. února 2006 musí být vyčerpáno 75 procent a do 30. září téhož roku 95 procent všech peněz vyčleněných pro rok 2004," vysvětlila Věra Jourová. "Pokud by se nám to nepovedlo, nastala by v tomto směru skutečná krize, protože po 30. září 2006 už s tím nedokážeme udělat vůbec nic."
Česko a strukturální fondy EU
