Česko nezvládá čerpat včas peníze z Bruselu
Sotva rok a čtvrt po vstupu do Evropské unie sílí obavy, že Česko nebude schopno plně využít jedno z největších lákadel členství v EU: peníze z evropských fondů. Na vině jsou zpoždění při rozjezdu některých programů, přílišná byrokracie, ale i pozdě odesílané platby, které pak žadatele nutí zvažovat, zda budou v projektech pokračovat, nebo ne.
Průtahy trpí hlavně neziskové organizace. Často totiž nemají vlastní kapitál, jímž by - v případě, že jim "evropské" peníze nepřijdou včas - uhradily už nasmlouvané závazky.
Neúprosná matematika
Rozdělování peněz z unijních fondů se řídí jednoduchým pravidlem. V evropské hantýrce se mu zkráceně říká "N+2". Členská země dostává na každý rok přidělenou částku, kterou pak musí nejpozději do dvou let utratit.
Pro rok 2004 unie pro Česko vyhradila více než 10,6 miliardy korun. Konec roku 2006 je pro tyto peníze nejzazším možným termínem, kdy lze odeslat žádost o platbu do Bruselu. Je ale čím dál tím jasnější, že Praha bude mít s dodržením tohoto časového limitu problém. "Nedojde-li k rychlé nápravě, můžeme o část peněz přijít," upozorňuje poslanec Evropského parlamentu Jan Březina (KDU-ČSL).
Potíží i jejich případných důsledků si je vědomo i Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož gesce strukturální fondy spadají.
Před několika týdny proto vypracovalo analýzu, kterou už předložilo vládě. "Účelem tohoto materiálu je předejít hrozbě nevyčerpání prostředků z fondů Evropské unie, k němuž by došlo při nesplnění pravidla "N+2"," píše se v analýze.
"Potíž je v tom, že v řadě opatření - například v těch, která jsou zaměřena na infrastrukturu - dosud nebyly zahájeny jednotlivé projekty. Až do této chvíle se tam tedy nevyčerpala ani koruna," vysvětluje náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová, která má fondy v resortu na starosti.
Cihly táhnou, vzdělání ne
Ještě horší je ale situace u programů či opatření, jejichž cílem je zvýšit vzdělanost či zlepšit situaci na trhu práce. "U těchto opatření existuje riziko nevyčerpání přidělených prostředků," stojí v už zmiňované analýze.
"Češi si pořád umějí spíš přijít pro peníze na cihly než na vzdělání," myslí si náměstkyně Jourová.
Stejného názoru je i Čestmír Sajda, její protějšek z Ministerstva práce a sociálních věcí, které většinu programů tohoto typu řídí. "My, na rozdíl od jiných, nemáme žádné peníze na investice do výstavby nebo na nákup zařízení. A programy na sociální začleňování se velice špatně dělají," tvrdí.
Stížnosti na úřady
Naopak neziskové organizace, které při výběru projektů tohoto typu uspěly, vidí příčinu potíží jinde. Na vině jsou podle nich hlavně čeští státní úředníci.
"Nedodržují termíny a vymýšlejí si další administrativní úkony, které po nás Brusel ani nechce," řekl HN jeden z jejich zástupců, který si ale - z obav před ministerskou "odvetou" - nepřál zveřejnit své jméno.
Český neziskový sektor přitom není na takový nápor finančně ani personálně vybavený. Podle ankety, kterou provedly HN, proto řada organizací zvažuje, že z projektů financovaných z evropských peněz předčasně odstoupí. A když nebudou dokončené projekty, Česko o prostředky z EU přijde.
