Obsah přiznání, zveřejněných nyní na internetových stránkách slovenského parlamentu, je totiž takový, že se z nich nedají vyčíst žádné konkrétní informace. Politici nemusí například uvádět kdy a za kolik konkrétní nemovitost nebo auto získali nebo jak vysoké mají půjčky. Ve zveřejněných materiálech se tak často objevují pouze základní informace: mám auto, dům, půdu - a to bez jakýchkoliv podrobností. To už kritizovala organizace Transparency International.

Jako příklad nekonkrétního majetkového přiznání přitom média uvádějí majetkové přiznání předsedy Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara. Ten ve svém přiznání na internetových stránkách uvádí mimo jiné to, že vlastní třípokojový byt, dva domy, osobní auto s přívěsem, cenné papíry a půjčku.
Jak vysoká je půjčka a kolik ho stály domy, jejíž cena se odhaduje na asi 40 miliónů slovenských korun, se lidé z přiznání nedovědí. Mečiar si přitom ze všech šéfů parlamentních politických stran vydělal v minulém roce nejméně, necelých půl miliónu korun.

Naopak s největším příjmem, přes jeden milión dvě stě tisíc slovenských korun, mohl loni počítat šéf vládní Aliance nového občana Pavol Rusko.
"První povinná majetková přiznání politiků a vysokých státních úředníků nejsou žádným otevřeným striptýzem, ale jen klíčovou dírkou. Majetkové přiznání tak v dnešní podobě neslouží účelu, ke kterému bylo přijaté," napsal ve svém komentáři deník Sme.

Ministr spravedlnosti Daniel Lipšic z Křesťanskodemokratického hnutí, který nekonkrétnost majetkových přiznání kritizoval už v době přijetí zákona, avizoval, že se pokusí prosadit změnu. Novou právní normu by přitom měla projednat koaliční rada s největší pravděpodobností ještě v srpnu. "Jestli to bude politicky průchodné, to v této chvíli nevíme," uvedl Lipšicův mluvčí Richard Fides.

Část poslanců už při přijímání prvního zákona o střetu zájmů tvrdila, že jakmile by došlo ke zveřejnění hodnoty majetku, stali by se terčem zlodějů. Přísnější pravidla než na politiky nebo úředníky už nyní přitom platí pro soudce. Ti museli povinně zveřejnit, kdy přesně majetek získali, za kolik, případně jak vysokou půjčku a jak dlouho ji splácejí.
Výbor pro neslučitelnost funkcí zaevidoval téměř 450 majetkových přiznání, osm veřejných činitelů je neodevzdalo, nejsou mezi nimi ale žádní poslanci. Za neodevzdání hrozí pokuta ve výši jednoho měsíčního platu, proti rozhodnutí výboru se nespokojení veřejní činitelé mohou odvolat k Ústavnímu soudu.

Zákon o střetu zájmů přijatý minulý rok uložil veřejným funkcionářům přiznat majetek, který převyšuje 35násobek minimální mzdy. Zákon se kromě politiků, úředníků a soudců týká také rektorů vysokých škol nebo ředitelů veřejnoprávních institucí, jako je televize či rozhlas. Majetkové přiznání odevzdávají také manželky a neplnoleté děti veřejných činitelů, ta však nebude parlamentní výbor zveřejňovat.

Zveřejnit svůj majetek na internetu zatím nemusí ani starostové a poslanci městských zastupitelstev a předsedové a poslanci krajů. Z osmi primátorů krajských měst tak zatím své majetkové poměry zveřejnil pouze primátor Trenčína Branislav Celler. Podobně chtějí postupovat také v Prešově.