Lidé stonali sice krátce, avšak o to častěji

Zaměstnavatelé na Zlínsku musí počítat s tím, že jejich pracovníci stráví doma na nemocenské v průměru téměř třicet sedm dnů. O pět dnů víc, než je celostátní průměr, a nejvíce v celé zemi.
Lidí, kteří za prvních šest měsíců roku onemocněli, přibylo po celé republice. Nejvíce pak v Moravskoslezském kraji. Jednou z hlavních příčin však byla jarní virová epidemie. "V minulém roce žádná podobná vlna onemocnění v zemi nebyla," uvedla Štěpánka Mikešová z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Nebýt této vlny, vykázala by statistika podle očekávání pokles. Podobně jako v loňském roce, kdy ČSSZ celkově evidovala necelé tři milióny neschopenek - o devět set tisíc méně než v roce 2003.

Zaberou tvrdá pravidla?

Trend mění nové zákony - politici od počátku loňského roku snížili nemocenské dávky v prvních třech dnech nemoci na polovinu.
A na stole je další zpřísnění, podle kabinetu by pak mělo být případů pracovní absence kvůli nemocím o třetinu méně.
Pokud návrh odsouhlasí parlament - očekává se, že ještě do voleb, budou nemocenskou v prvních 14 dnech nemoci platit firmy (přičemž se jim zároveň snižuje hranice pojistného ze mzdy).
Přísnější má být i postih za "simulování".
Zatím - a potvrdila to i nově zveřejněná statistika ČSSZ - však stále platí: více se na nemocenskou hlásí a delší dobu "stonají" obyvatelé v městech a regionech, kde chybí práce. Anebo tam, kde jsou platy tak nízké, že zaměstnanci ztrátu peněz při stonání výrazně nepocítí. "Je to určitě jedna z možností, jak se bránit a prodlužovat nucené odchody ze zaměstnání. A proto lidé delší dobu tráví na nemocenské právě v chudších regionech, kde se práce hledá hůře. A naopak tam, kde jsou vysoké platy a nedostatek volných míst, lidé raději nemarodí," uvedl sociolog Milan Navrátil.

Zlínská "záhada"

Vedoucí Zlínsko, jehož obyvatelé stonali prvních šest měsíců minulého roku v průměru téměř třicet sedm dnů, se nicméně pravidlu vymyká.
Není to zdaleka nejchudší region, netrpí ani extrémní nezaměstnaností. Lidé tu v průměru měsíčně berou něco málo přes patnáct tisíc korun. Skupina lidí bez práce téměř kopíruje celostátní průměr - devět procent je méně než v okolních moravských krajích.
Proč je tedy Zlínsko na špičce statistik pracovní neschopnosti? Lidé, kteří se zaměstnaností v regionu zabývají, na to zatím nedokáží jednoznačně odpovědět.
"Na Zlínsku průměrný plat zvyšují někteří velcí zaměstnavatelé. Vedle nich ale existuje poměrně velká skupina lidí, kteří mají výrazně podprůměrné mzdy a marodění se jim vyplatí," uvažuje Miriam Majdyšová ze zlínského úřadu práce. "Na Vsetínsku mnoho firem krachuje nebo neplatí svým zaměstnancům a pro lidi je odchod na nemocenskou lepší než zůstat bez peněz," dodává ředitelka Okresní hospodářské komory ve Vsetíně Zuzana Hanzalová.
Lidé na Zlínsku se rovněž často léčí s chronickými zdravotními potížemi. "Za tím je historicky struktura zdejšího průmyslu. Příkladem může být obuvnictví, kde převažovala a i přes nynější útlum je pořád přítomna těžká manuální práce," říká Majdyšová.

Co říká statistika o 1. pololetí 2005

Průměrná délka pracovní neschopnosti: 31,76 dne (minulý rok 34,98 dne)
Nejkratší doba: Praha - 26,82 dne
Nejdelší: Zlínský kraj - 36,97 dne
Průměrné délka u mužů - 31,97 dne; u žen - 29,93 dne
Nejdéle nemocní: muži od 60 let a ženy mezi 50 a 59 roky
Počet případu neschopnosti: 1 911 608 (o 16 % víc než loni v 1. pololetí)
Počet prostonaných dnů: 60 719 734 (minulý rok 57 965 302)
Zdroj: ČSSZ