Zemědělský fond dostal pokutu
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dostal pokutu ve výši 101 tisíc korun. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jej potrestal za závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při opravách sídla fondu v Praze.
Úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že fond při opravách svého sídla v letech 2002 až 2003 vydal téměř dvacet miliónů korun, ale jen u necelých pěti miliónů korun postupoval správně.
"V dalších případech podle zákona nepostupoval. Buď volil zjednodušené zadání nebo uzavřel s konkrétními dodavateli smlouvy přímo, jako veřejné zakázky malého rozsahu," uvedl předseda úřadu Josef Bednář v rozhodnutí, ve kterém zamítl rozklad fondu proti pokutě.
V rozkladu fond namítal, že potřeba některých stavebních prací se ukázala až po zahájení rekonstrukce, a proto uzavíral ještě nové smlouvy. Chtěl také snížit výši pokuty. To ale Bednář zamítl. Antimonopolnímu úřadu se nelíbilo 14 uzavřených smluv. Celková výše pokuty mohla dosáhnout téměř 158 tisíc korun, vzhledem k závažnosti porušení zákona úřad uložil pokutu ve dvou třetinách této částky.
Fond zatím nechce pokutu podrobněji komentovat s tím, že své stanovisko zveřejní v pondělí. "Vyjádřím se po prostudování materiálu," sdělil šéf SZIF Jan Höck.
Postup fondu při rekonstrukci sídla kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ): "Při zadávání veřejných zakázek na dodání hardware, software a na rekonstrukci budovy SZIF porušil v některých případech zákon o zadávání veřejných zakázek," uvedl loni v kontrolní zprávě.
Nešťastní zemědělci
Ani zemědělci nad činností fondu právě neplesají: "Fond nezvládá dobře zadat zakázky ani na výstavbu svého sídla. Takže se nemůžeme divit, když selhává při nákupu pšenice," rozhořčuje se například předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. "Samozřejmě nám vadí i to, že místo aby směřoval všechny peníze do zemědělství, tak jimi kvůli svým chybám plýtvá na pokuty," dodává.
Pro intervenční fond nejde o první pokutu související se zadáváním veřejných zakázek. Už letos v lednu dostal pokutu ve výši 70 tisíc korun. Chybu udělal podle ÚOHS v tendru před více než třemi roky, když vybíral dodavatele hardwaru.
Pokuty, které uděluje antimonopolní úřad za porušování zákona o zadávání veřejných zakázek se začínají zvyšovat.
Úřad přitvrdil
Dosud nejvyšší pokutu - 630 tisíc korun - dostalo od ÚOHS Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za sporné výběrové řízení na stavbu mostu na dálnici D8 mezi Prahou a Ústím nad Labem. Tendr na stavbu za cca 630 miliónů vypsalo loni, o zakázku se ucházelo devět firem. "Jde o jednu z největších veřejných zakázek, kterou úřad v poslední době šetřil. Vysoká pokuta odpovídá závažnosti porušení zákona," uvedl předseda úřadu Bednář. ŘSD se chce bránit u soudu.
Loni dostala dopravní společnost Connex Morava pokutu 150 tisíc, stejně velkou pokutu musí za stavební zakázky zaplatit radnice v Brně-Žabovřeskách.
Od roku 1996 udělil ÚOHS pokuty celkem za dvanáct miliónů korun, z toho devět miliónů připadá na období 2000 - 2005.
Podle mezinárodní organizace Transparency International přišly veřejné rozpočty kvůli špatně zadávaným veřejným zakázkám jen loni o 32 miliard korun, tedy asi o tři tisíce korun na obyvatele.
Pokuty za veřejné zakázky
Od roku 1996 udělil antimonopolní úřad pokuty v celkové výši 12 miliónů korun.
Loni dostali zadavatelé za porušení zákona pokuty ve výši 1,47 miliónu, na správních poplatcích se vybralo 3,2 miliónu korun
Nejvyšší letošní pokuty
630 tisíc korun - Ředitelství silnic a dálnic,
150 tisíc korun - radnice v Brně-Žabovřeskách, Connex Morava,
101 tisíc korun - Státní zemědělský intervenční fond.
Zdroj: ÚOHS
