Soudkyně bez formátu
Senát má dnes hlasovat o nové ústavní soudkyni a očekává se, že Vlastu Formánkovou schválí. Uchazečka hladce získala doporučení rozhodujících výborů horní komory; dosud se nestalo, že by pak byli ostatní senátoři proti. Ale teď by měli.
Ne že by pro podporu Formánkové neexistovaly vůbec žádné důvody. Má dlouholetou soudcovskou praxi, jaká většině současných členů poslední instance chybí (prezident dosud vybíral především mezi akademiky a advokáty). Na Krajském soudu v Plzni se navíc zabývala ochranou osobnosti, tedy oblastí práva, která dává soudci velký prostor pro kreativitu a odvahu k precedentům.
Svou roli hrají i důvody méně racionální. Na senátorech se projevuje jistá únava: chtějí už konečně zaplnit poslední dvě volná místa na soudu. V horní komoře mohutně posílila ODS, která se nechce veřejně přít se svým čestným předsedou. A ač se to zdá malicherné: někteří senátoři se cítí pobouřeni i tím, že proti Formánkové minulý týden na galerii hostů protestovala osamělá demonstrantka, a chtějí hlasovat natruc proti takovému "nátlaku".
Jistěže už Senát viděl horší kandidáty. Ale copak to stačí? Od ústavního soudce se očekávají hluboké znalosti, rozhled a osobní integrita. Soudkyně Formánková se ale dosud ústavním právem nezabývala, odborně nepublikovala, její verdikty nevybočují z průměru. Až na ten z roku 1980, kdy poslala na deset měsíců do vězení hospodského, který nadával komunistům. I na tu dobu to bylo extrémně tvrdé; horší je, že Formánková verdikt zlehčuje dodnes.
Senát by měl požádat prezidenta o nové jméno. Mezi českými soudci se najde deset takových, kteří mají skutečně ústavní, nikoli jen krajský formát. tomas.nemecek@economia.cz
