Znalosti úředníků stojí tisíce

Úřednice Ministerstva práce Eva Rothová je přesvědčená, že nedělá nic špatného. Přesto nechce před svými kolegy hovořit nahlas a odpověď odkládá až na večer. Pracovník poradenské firmy se pokoušel zjistit, za jaký honorář by přijala pozvání na školení o zákonu o platech úředníků, který sama napsala.
"Teď to nejde," odpovídá na první otázku k výši honoráře. "Je nás tady teď moc kolegů," reaguje na další zavolání. Teprve večer na svém soukromém čísle oznamuje, že za pětihodinové školení požaduje osm tisíc korun.

1600 proti 435 korunám

Sazbu 1600 korun za hodinu přednášky o "svém" zákonu považuje Rothová za oprávněnou. Přitom když obdobné typy školení zaměřené na výklad nových norem pořádá státní Institut pro místní správu, vyplácí pozvaným expertům nanejvýš čtvrtinovou odměnu. "Ředitelka stanovila jednotnou částku ve výši 435 korun," uvedl náměstek ředitelky Dušan Zouhar, který má přípravu školení na starost.
"Nedomnívám se, že by to bylo neetické," komentuje Rothová svou sazbu. "Nechystám si to v práci a příprava na přednášku je stejná autorská práce, jako když někdo píše knihu. Pokud to dělám ve svém volnu, je to moje autorská záležitost."
Ministr práce Zdeněk Škromach s takovým "zhodnocením" úřednické práce souhlasí. "Právní předpisy tuto činnost povolují. V případě, že se jedná o přednášky pro komerční agentury mimo pracovní dobu, nevidím problém v tom, že pracovníci dostanou honorář, jehož výše je smluvní," uvedl Škromach.
Kristýna Chrástková, která se na Ministerstvu vnitra specializuje na legislativu související s pracovními povinnostmi úředníků, potvrdila, že přednášení za několikatisícové odměny je legální. "Lze to zahrnout do výjimky ze zákazu podnikání, která úředníkům povoluje pedagogickou činnost. To je samozřejmě především přednášení na školách a univerzitách, ale je možné to vztáhnout i na komerční semináře."

Povolené, ale neetické

Zároveň ale Chrástková dodává, že prodávat za tisícové sazby vědomosti získané placenou prací na státním úřadu nepovažuje za etické. "Já sama problematiku, kterou se profesně zabývám na Ministerstvu vnitra, za peníze neškolím. Nepřijde mi to správné."
Vysoké sazby kritizuje i její bývalý kolega Ladislav Kužvart, který jako legislativní expert pracoval na Ministerstvu vnitra ještě loni v prosinci, než odešel do důchodu.
"Také jsem školil, protože to považuji za užitečné předávání informací. Když jsem ale započítal všechny náklady na přípravu, chystání podkladů a i dopravu vlastním autem, vycházelo mi jako rozumná cena třeba 500 korun za hodinu. Školím i teď, a ty částky přes 1000 korun za hodinu jsou hodně vysoké," sdělil Kužvart.
Po lektorech z ministerstev je trvalá poptávka především proto, že starostové a lidé z městských či obecních úřadů se musí v oblasti nových zákonů povinně vzdělávat. A školicí střediska, ve kterých stát garantuje cenové stropy jak pro účastníky, tak pro přednášející, vše nezvládají. "Na ty tisíce starostů a dalších lidí nemůže současná kapacita Institutu Ministerstva vnitra stačit," upozorňuje Kužvart.

Potřebuji i nocleh

Lektoři z řad úředníků, kteří mají blízký přístup k tvorbě zákonů, si jsou své ceny vědomi.
Lenka Cundová, která v sídle Jihomoravského kraje vede právní a organizační odbor, se zapojila do přípravy správního řádu, který začne platit příští rok. "Nebyla jsem přímo spoluautorkou, ale v připomínkovém řízení jsem podala řadu námětů a velká část jich byla do zákona zapracována," říká Cundová. Nepopírá, že si ve volném čase vydělává jako školitelka, ale o svých honorářích mluvit nechce. "Je to soukromá věc a k té ceně se nenechám dotlačit. Pro obce v našem kraji to dělám zadarmo, jinde za honorář."
Když se ale o její služby zajímala poradenská agentura z východočeského regionu, řekla si Cundová o honorář, který by jí po odečtení všech nákladů a zdanění vynesl patnáct tisíc korun.
Zároveň zájemci o její služby naznačila, že si přeje na náklady pořadatelů zajistit ubytování. "Pokud by to bylo dvoudenní školení, tak bych potom potřebovala asi i bydlení. Samozřejmě to ubytování byste třeba hradili."
Při podobných honorářových sazbách si úředníci, jejichž platy se pohybují okolo třiceti tisíc korun, vydělají za dva dny polovinu své měsíční mzdy.


Jak si mohou úředníci přivydělat

Bez souhlasu nadřízených si úředníci mohou přivydělávat uměleckou, publikační či pedagogickou činností. Pedagogická činnost není jen přednášení ve školách, lze sem zahrnout i účast na komerčních seminářích.
Zaměstnavatel může úředníkovi v jednom roce poskytnout pro účast na přednáškách až 12 dní placeného volna.
Pokud chce úředník přednášet častěji, může dostat neplacené volno.
Pokud se úředník chce vyhnout schvalování školení u svého nadřízeného, může jako lektor působit v době své dovolené. V takovém případě ale některá ministerstva trvají na tom, že zaměstnanec nesmí své jméno jakkoliv spojovat s názvem úřadu.
Při školeních probíhajících o dovolené ministerstva nijak nezkoumají, za jaké honoráře se jejich lidé nechávají najímat.
Úředníci nesmí ale v žádném případě aktivně podnikat. Lektorskou činnost proto obvykle provozují na základě jednorázové dohody o provedení práce.