Církevní agenda stále čeká na tečku

Adéla Čtvrtečková
Místo závěrečné tečky za letitým problémem přišlo rozmáchlé škrtnutí. Pokus o dohodu mezi českými církvemi a státem, která měla napravit křivdy způsobené při někdejším zabavování církevního majetku, ukončila letošní dubnová schůze vlády. Kabinet se rozhodl, že debatu o vracení církevního majetku uloží k ledu.
Zákon dopadl podobně jako jeho předchůdci. Už několik let se totiž Ministerstvo kultury a církve nedokáží dohodnout na spolupráci.
"Návrh zákona o majetkových vztazích mezi státem a církvemi byl vyřazen z legislativního plánu," informují internetové stránky Ministerstva kultury. "Je to tak, od té doby se nic nezměnilo. Takzvaná restituční tečka se neřeší, škrtlo se to," dodává pracovnice církevního odboru ministerstva, která však trvá na anonymitě, protože nemá oprávnění poskytovat informace.

Mezera před tečkou

Mluvčí České biskupské konference Martin Horálek upozorňuje, že "restituční tečka" je pouze jeden z problémů, kterému schází řešení. "Pokud bych měl vztah státu a církví shrnout, tak ty hlavní problémy máme stále před sebou. Jako první by se měly vybudovat systémové základy pro obecnou kooperaci státu a církví, jenže to se dosud neudělalo. Nejsme sice na úplném začátku cesty, ale zároveň jsme nedorazili zatím ani do poloviny. Ta nevyřešená mezera zůstává velká," říká Horálek.

Církev v rukou komunistů

Pavel Dostál měl na debatu se zástupci církví nejvíce času ze všech ministrů, ale za celou dobu se obě strany nedokázaly dohodnout na žádných základních pravidlech, jak by spolu měly stát a náboženské organizace existovat.
Nejdál se dostal zákon, který církevní funkcionáře nejvíc popudil. Na poslední schůzi Poslanecké sněmovny, které se Dostál účastnil, schválila jeho ČSSD za pomoci komunistických hlasů pravidla, která církvím přitvrdila dřívější volnost nastavenou v roce 1991. Podle nové úpravy mají nyní církve žádat stát o souhlas se zakládáním svých vlastních, například mládežnických organizací.
KDU-ČSL jako koaliční partner ministra nepodržela, a tak rozhodování o životě církví přešlo do rukou komunistů. Zákon nyní čeká na posouzení senátorů. "Je tam konflikt hlavně s katolickou církví, to nepopírám. Senátem to asi neprojde, ale u prezidenta problémy nečekám," řekl Dostál.
Martin Horálek, který hovoří právě za katolické církve, se netají tím, že senátorské odmítnutí by přišlo vhod. "My nemůžeme do legislativního procesu vstupovat. Zákon je pro nás špatný a bylo by užitečné, kdyby místo definitivního schválení pokračovala debata o pravidlech fungování."

Teď systém, pak pravidla

Církevní zákon není jediný sporný dokument mezi státem a církvemi.
Dodnes například Česká republika nepodepsala smlouvu s Vatikánem a zůstává společně s Běloruskem jedinou postkomunistickou zemí, které tento dokument schází.
Pro katolíky to je přitom důležitý dokument. Ujednání totiž přiznává katolické církvi autonomní postavení vůči státu a zajišťuje například rovnoprávné postavení civilního a církevního sňatku.
"Letité debaty se nedostaly skoro nikam. Základní pravidla, jak se česká republika postaví k církvím, stále nemáme," říká další pracovník Ministerstva kultury, který ze stejných důvodů jako jeho kolegyně nechce uvádět své jméno.
V církevní agendě tak zůstávají nástupci Pavla Dostála otevřené prakticky všechny známé problémy.
Stát se s církvemi nedohodl na vymezení hranic autonomie, nejsou také nastavená konečná pravidla pro financování církví a odměňování jejich duchovních a chybí i dohoda, jak a z čeho platit v dané situaci údržbu a rekonstrukci kulturních církevních památek.
"Nutně potřebujeme základní systém fungování, tyto ostatní věci pak už budou jen technické normy," dodává Horálek.

Kde stát a církev hledají společnou řeč

Autonomní postavení církví - nový zákon vyžaduje pro chod nových církevních organizací státní souhlas. Zákon schválený poslanci před měsícem zřejmě skončí u Ústavního soudu.
Smlouvu s Vatikánem - dokument, který katolíkům zajišťuje nezávislost církve na státu - nepodepsaly z postkomunistických zemí pouze Česká republika a Bělorusko.
Nejsou domluvená pravidla, jak mají církve financovat svůj provoz a jak se například mají platit opravy kulturních památek, které církev používá.