Česko je v Evropské unii nejhorším "nováčkem"
Z deseti nových členů, kteří mají za sebou rok v EU, pak směrnice z oblasti vnitřního trhu přejímá Praha vůbec nejpomaleji. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnila Evropská komise. U Česka jsou ve zprávě dokonce vykřičníky.
Komise zkoumala, jak členové pětadvacítky převedli do svých zákonů 1604 směrnic. Nejlépe si vedla Litva, které zbývá už jen jedenáct norem. Naopak nejhůře dopadli Italové, kterým jich chybí 66. Češi skončili čtvrtí od konce, do zákonů dosud nezapracovali 57 předpisů z Bruselu.
Z nových zemí jsou na tom podobně jen Lotyši, jimž zbývá převzít 40 směrnic. V průměru se přitom celá EU polepšila - na což komise zvlášť upozorňuje: ještě loni totiž členské státy nepřevedly v průměru přes sedm procent směrnic, letos to jsou necelá dvě procenta. "Jde o druhý nejlepší výsledek v historii," podotkl komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy.
Český skluz svalují experti, kteří mají přejímání směrnic na starosti, již tradičně na pomalou práci parlamentu. A ministerstev.
Například Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo do českých norem zapracovat čtyřicet směrnic. Na deset z nich stále ještě ani nesáhlo. To Ministerstvo zdravotnictví má na kontě také deset nepřevzatých směrnic, k nimž nedodalo do Bruselu žádné podklady - ale resort jich musel zapracovat už téměř tři sta.
Práci poslanců a senátorů pak lze ilustrovat na jednoduchém příkladu. Česku nyní hrozí sankce za chybějící ochranu lidí před hlukem; komise již do Česka poslala dopis, kterým s členskými zeměmi zahajuje správní řízení.
Příslušný zákon přitom poslanci před časem schválili. Úřad vlády na něj ještě nalepil cedulku, že je důležitý, protože do praxe uvádí bruselskou směrnici o hluku, která již v Česku měla platit.
Poslanci ČSSD a KSČM ovšem na poslední chvíli k zákonu přidali paragraf, který nemá s hlukem co do činění: týkal se zákazu převodu nemocnic na obchodní společnosti. S tím ale zásadně nesouhlasil prezident Václav Klaus a celý zákon vrátil do Parlamentu.
"Obecně se dá říci, že většina položek, které jsme zatím nemohli do Bruselu nahlásit jako hotové, leží na stolech ve sněmovně," potvrzuje Dušan Uher z vládního odboru kompatibility s právem ES.
Kvůli porušení pravidel vnitřního trhu unie bylo s Českem zahájeno už pět řízení. Konkrétních stížností ze zahraničí je ještě více; většinu se však daří řešit prostřednictvím takzvaných Solvit Center, která hledají mimosoudní řešení takových případů. "Od vstupu do EU přišlo jedenáct stížností na Česko," říká Thomas Müller ze Solvit centra. "Na vině je však spíše neznalost českých úředníků, nikoli snaha upřít cizincům jejich práva."
To byl třeba případ Němky, která v Česku ztratila řidičský průkaz. S potvrzením z domovského státu jí ho mohl vydat městský úřad. Ten tvrdil, že takovou pravomoc nemá.
Zpoždění členů EU při přijímání směrnic
Nepřevedené Směrnice pro oblast vnitřního trhu
Itálie 66 (4,1 % z celkem 1604 povinných směrnic)
Řecko 59 (3,7 %)
Česko 57 (3,6 %)
Polsko 27 (1,7 %)
Slovensko 22 (1,4 %)
Maďarsko 12 (0,7 %)
Litva 11 (0,7 %)
Zdroj: Evropská komise, červenec 2005
