Soudy a daně: týž případ, různý výklad
Ani to, že některé spory o daně mezi podnikateli a firmami na jedné straně a státem na straně druhé posoudí jak Nejvyšší správní soud, tak Ústavní soud, nemusí znamenat jednoznačný výklad zákonů.
Nejvyšší správní a Ústavní soud se totiž v některých případech ve svých rozhodnutích neshodnou na tom, jak posuzovat případy týkající se daní, a vydají rozdílná stanoviska.
Spor o DPH
Příkladem rozdílného posouzení může být rozhodování o tom, jak mohou finanční úřady nakládat s přeplatkem daně z přidané hodnoty u zkrachovalého podniku.
Proti sobě totiž stojí dva právní názory. Odpůrci vracení přeplatků DPH tvrdí, že zájem státu je z principu nadřazený nad zájmy ostatních věřitelů a může být upřednostněn. Přednostní platby tak mají kromě finančních úřadů dostávat správy sociálního zabezpečení nebo konsolidační agentura. Přeplatek DPH podle tohoto výkladu lze vrátit jen v případě, že neexistuje jiný nedoplatek daně.
Zastánci vracení přeplatku DPH jsou naopak přesvědčeni, že dochází k nezákonnému zvýhodňování jednoho věřitele - finančních úřadů, tedy státu - na úkor věřitelů ostatních. Nejvyšší správní soud se minulý rok přiklonil k názoru, že se může vrátit pouze ta část přeplatku, která zbyla po úhradě dalších nedoplatků daně.
Ústavní soud ale letos v červnu rozhodl v jednom konkrétním případu týkajícím se vracení přeplatků DPH jinak. Vyhověl totiž ústavní stížnosti společnosti Koppa. Ta byla správcem konkursní podstaty továrny Textilana a vedla spor jak s Finančním úřadem v Liberci, tak s krajským soudem v tomto městě. Podle ústavních soudců stát tím, že odmítl vrátit asi třistatisícový přeplatek DPH a použil ho na úhradu jiných dluhů, neoprávněně zvýhodnil sám sebe jako věřitele. "Ústavní soud konstatoval, že obecný soud neodůvodněně zvýhodnil jednoho z věřitelů, kterým je stát, zastoupený finančními orgány," citoval z rozhodnutí Ústavního soudu jeho mluvčí Michal Spáčil.
Rozhodnutí Ústavního soudu tak přivítali především sdružení zastupující správce konkursních podstat. "Je velmi důležité," uvedla prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci Jarmila Veselá. Správci i daňoví poradci už avizovali, že rozhodnutí Ústavního soudu může mít vliv na další žaloby na stát. Ministerstvo financí ale tvrdí, že soudní spory o vracení přeplatku už právě po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z loňska nejsou tak časté. "Ve většině případů jsou žaloby vyřešeny rozhodnutími krajských soudů a správci je akceptují," uvedl Radek Němeček z ministerstva. Rozhodnutí Ústavního soudu ministerstvo nekomentovalo.
Půjčené úspory
Ústavní soud se v červnu také zastal píseckého důchodce Františka Kratochvíla. Ten půjčil firmě svých příbuzných životní úspory, celkem asi 800 tisíc korun, podle finančního úřadu ale skrýval své nezdaněné příjmy a úřad mu vyměřil daň ve výši dvě stě čtyřiceti tisíc korun.
Podle Ústavního soudu finanční úřad porušil zákon o správě daní a poplatků a soudy včetně Nejvyššího správního pak v porušování práv tohoto občana pokračovaly, proto jejich rozhodnutí zrušil.
Rozdíly mezi soudy a jejich úkoly
Nejvyšší správní soud
Existuje od ledna 2003. Kontroluje, zda krajské soudy rozhodují ve správních věcech (například spory lidí s úřady) jednotně a v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu lze podat stížnost k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud
Pracuje od července 1993. Je to samostatný soud, který nepatří do soustavy obecných soudů. Dohlíží především na dodržování Ústavy České republiky a dále základních práv a svobod. Jeho rozhodnutí jsou konečná a nelze se proti nim odvolat.
