Učňů ubývá, firmám chybějí řemeslníci
Stále aktualizované přehledy volných míst na středních školách hovoří jasně: zatímco třeba ve Středočeském kraji mohou studenti paběrkovat mezi zbytky volných lavic na gymnáziích, u odborných učilišť jich jsou desítky.
Jen učiliště řemesel v Kutné Hoře nabízí - až do konce prázdnin, kdy se nábor uzavře - plných 27 míst na obor truhlář. Zedníků se může hlásit ještě 18, přičemž škola od počátku nabízí 24 míst.
Podobná situace panuje ve všech krajích a znovu potvrzuje, že o výuční list Češi téměř ztratili zájem. A obnovit jej se vládám nedaří - navzdory tomu, že pro poslední čtyři kabinety premiérů z ČSSD bylo učňovské školství velkým tématem.
Kdysi protežovaný typ škol, kam za socialismu chodily až dvě třetiny populace, dnes skomírá. Ještě v roce 1995 se s výučním listem spokojilo zhruba 40 procent mladých lidí, loni to však bylo podle statistik ministerstva školství jen 31 procent.
Stále hlubší propad
A výhledově se podíl ještě sníží. S tím, jak se rodí stále méně dětí, bude totiž menší problém dostat se na školy ukončené maturitou. "Rodiče přisuzují kvalitnímu vzdělání stále větší důležitost. Odhaduji, že za pět let již nebude problém se na maturitní obory dostat," uvedl Jan Koucký, šéf Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy a poradce ministryně školství.
Ze studie, kterou zpracoval, vyplývá, že za pět let by tak na učilištích mělo skončit jen zhruba 18 procent absolventů základních škol.
Místo "záchrany" a "renesance", o níž hovořil například ještě expremiér Vladimír Špidla, a "útlumu škol pro bílé límečky", který sliboval někdejší ministr školství Eduard Zeman, tak dnes úřad ministryně Petry Buzkové hledá budoucnost učilišť v jejich proměně. Velkou roli by měly sehrát například v poskytování rekvalifikací či odborných kurzů dalšího vzdělávání dospělých.
Nedaří se ani to, co si v roce 2002 dala Špidlova vláda přímo do programového prohlášení a čeho se přidržoval i Špidlův nástupce Stanislav Gross a nyní Jiří Paroubek. Tedy, slovy programového prohlášení: "Vláda věnuje zvláštní pozornost optimalizaci učňovského školství ve vztahu k vývoji trhu práce."
Nadbytek i nedostatek
Kabinet zamýšlel, že by se resort školství měl zaměřit více na přípravu studentů, kteří v jednotlivých oborech chybějí - a utlumit obory, o něž na trhu práce zájem není. Jenže ani to se příliš nedaří.
"Zvlášť u některých oborů je už dnes situace opravdu kritická," tvrdí ve svém prohlášení například Svaz podnikatelů ve stavebnictví. "Jde především o pokrývače, kameníky, sklenáře, obkladače a kamnáře."
Nouzi o vyučené potvrzují i další profesní spolky. I když jich ze škol odchází dostatek, většina jich pokračuje v dalším studiu a snaží se na nástavbách získat aspoň maturitu. Další značná část pak jde s vidinou lepšího výdělku pracovat mimo obor. "Potom je těžké optimalizaci provádět," podotkl poradce ministryně Martin Profant.
Odborníci z Národního ústavu odborného vzdělávání vyčíslili, že za jinou profesí odchází až 40 procent vyučených. Anebo zůstávají rovnou na podpoře. "Při dnešním systému sociálních dávek se některým vyučeným, třeba strojařům či soustružníkům, ani nevyplatí na taková místa nastoupit. Firmy je prostě dostatečně nezaplatí," řekl již dříve HN expert Národního ústavu odborného vzdělávání Jiří Vojtěch.
Příští pondělí v seriálu HN: sliby o rovnosti mužů a žen
