Výslednou cenu určuje metoda a znalec

Docentka na Vysoké škole ekonomické Eva Kislingerová popsala v knize Oceňování podniku několik přípustných metod, kterých lze při ocenění použít. A v praktické části ocenila šesti metodami stavební společnost IPS. Výsledek? Vnitřní hodnota akcie jí vyšla na 42,48 až 238,56 korun. V případě vyvlastňovaných několika procent tak kapitálově velké firmy by to znamenalo rozdíl v řádu stovek miliónů korun.
Stanovení hodnoty akcie je tedy nejednoznačnou záležitostí. Konečnou částku je možné "přizpůsobit". Vše závisí na použité metodě a znalci, který ocenění provádí.

Stejné ocenění neexistuje

Metod pro oceňování akcií existuje mnoho. V Česku se podle znalce Vladimíra Smejkala používají nejčastěji tři: srovnání s cenami dosaženými při jiných obchodech, majetkové ocenění hodnoty majetku společnosti bez hodnoty závazků a výnosové metody založené na diskontovaném cash-flow.
"Různé metody přinášejí značně rozdílné hodnoty," potvrzuje znalec Otto Šmída. Podle něj je pravděpodobnost určení shodné ceny dvěma znalci přibližně stejná jako vyhrát dva týdny po sobě první pořadí ve sportce.
Případů sporných ocenění se v minulosti stalo několik. Je to způsobeno i rozdílnou kvalitou certifikovaných znalců, která podle Petra Kohouta z PricewaterhouseCoopers značně kolísá.
Na znalce, kteří oceňují akcie pro potřeby squeeze-outu, přitom v současnosti vůbec nedohlíží Komise pro cenné papíry a v Česku neexistuje ani profesní organizace sdružující všechny znalce či znalecké ústavy specializující se na oceňování akcií či podniků. Jsou jen takové, které dobrovolně sdružují některé ze znalců. Například Česká komora odhadců majetku. Ta má pro hodnocení profesního nebo etického pochybení odhadce Stavovský soud, který se řídí Etickým kodexem, stanovami a dalšími dokumenty. Je to ale jen interní předpis platný pro členy komory.
Vrchním dohlížitelem nad znalci je Ministerstvo spravedlnosti. "Pokud se přijde na to, že znalec úmyslně znalecký posudek zfalšoval, hrozí mu trestní postih," říká jeho mluvčí Petr Dimun. Jiná možnost kontroly neexistuje.

Znalci hrají o pověst

Jmenováním a odvoláváním znalců se v praxi ministerstvo zabývá málo. Tyto úkoly patří hlavně krajským soudům.
"Každý znalec, který není přímo sebevrah, ctí oceňovací zvyklosti, protože se bojí soudů," odmítá možnost záměrně špatného ocenění Václav Šubrta ze znalecké firmy Proscon.
Znalec ovšem nemůže být odvolán za nesprávně provedené ocenění. Krajský soud v Hradci Králové za poslední čtyři roky odvolal téměř 500 znalců a tlumočníků (eviduje obě kategorie dohromady). Důvodem odvolání bylo však pouze nesplnění formálních povinností a podmínek při jmenování znalcem nebo žádost samotného znalce. "Při špatném ocenění se znalec vystavuje riziku ztráty dobrého jména mezi odbornou i laickou veřejností a ztráty pozice na trhu," doplňuje Kateřina Minsterová ze společnosti Novota.

Hlavní metody ocenění akcií*

Tržní cena akcie
U kotovaných firem, kde je cena akcie daného subjektu známá dle kotace, a na kterou se tedy lze odkázat.
Diskontované cash flows
Analýza zohledňující budoucí hospodářské výsledky firmy, a tím i cash flows. Budoucí cash flows jsou diskontovány na současnou hodnotu.
Metoda tržního srovnání
Ocenění firmy odvozené od posouzení hodnotových multiplikátorů srovnatelných společností, které působí ve stejných odvětvích.
Srovnatelné privátní transakce
Ocenění firmy posouzením cen privátních (mimoburzovních) transakcí, které v poslední době proběhly ve stejných sektorech, v nichž firma působí.
* podle mezinárodní praxe
Zdroj: PricewaterhouseCoopers