Ředitelé škol mohou zpět na radnice

Ředitelé škol mohou zpět na radnice

Jana Valerová čekala celý den v Kroměříži na zprávu z Brna. Rozhodnutí ústavních soudců potřeboval znát hned ze dvou důvodů.
Současně se svým mandátem řídí Jana Valerová už šestým rokem městské centrum volného času Šipka. Zákon o střetu zájmů, který platil od prvního března až do včerejška, Valerové spojení těchto dvou funkcí zakazoval.
Mandát, za který měsíčně dostává několik tisíc korun, je pro ni důležitý. Peníze posílá do Indie dvanáctileté dívce, kterou na dálku adoptovala.

Dobrá zpráva z Brna

O rozhodování, jak se zachovat, mluví Jana Valerová tiše. "Hned jak zákon začal platit, jsem se domlouvala se starostou, že jsem připravená ze zastupitelstva odstoupit. Nechci totiž nikomu dělat problémy." Starosta jí ale řekl, že nejprve si počká na názor Ústavního soudu.
Vladimír Kenša z kontrolního výboru kroměřížské radnice říká, že na takovém postupu jeho komise neshledala nic špatného. "Vždyť jsme paní Valerovou do toho problému tak trochu přivedli sami. Nejprve byla zvolená zastupitelkou, a v té době ještě středisko pro děti zřizoval kraj, tam žádný střet zájmů nehrozil. Jenže my jsme si ho loni převedli na město, a tím se najednou problém objevil," říká.
Kenša se proto se starostou včera osobně vydal do Brna, aby viděl, jak soudci jejich kroměřížský problém vyřeší.
"To rozhodnutí byla pro nás ukázka demokracie. Hned jsme sedli do auta a jeli za paní Valerovou do práce, abychom jí tu dobrou zprávu řekli," říká Kenša.
Jana Valerová, poté co informace proběhla i televizním zpravodajstvím, přiznává, že se jí velmi ulevilo. "Ukázalo se, že i naši zákonodárci jsou omylní a že jim občas projde i nějaká ta nepovedená věc."

Skončili i knihovníci

Kroměřížský příběh není výjimečný. HN se ještě před verdiktem Ústavního soudu zeptaly starostů více než dvou set obcí a měst, zda se jejich zastupitelé dostali souběhem svého mandátu a funkce v městské organizaci do střetu zájmů. Odpovědi byly bez ohledu na velikost obce prakticky totožné. Zákon dopadl na ředitele škol, mateřských škol, knihovníky či vedoucí školních jídelen.
K rezignaci na zastupitelský mandát se například odhodlaly ředitelky základní a mateřské školy ve Valašských Kloboukách. "Byl to bezkonfliktní odchod, rezignovaly ihned," říká tajemník radnice Karel Švach. Zákon, který obě ženy k rozhodnutí přivedl, se mu však nelíbí. Poslanci totiž zapomněli podobným způsobem jako školy ošetřit také obchodní společnosti, které město spoluzakládá či vlastní. "Podle mě je špatný a diskriminující. Buď se má vztahovat na všechny organizace, které město zřizuje, nebo na nikoho. Ale takhle to rozdělit? Navíc zákon přišel v polovině volebního období. To nejde. To je jako by se v poločase fotbalového utkání změnila pravidla hry," upozorňuje Švach.
Politici v Ústí nad Labem se kvůli stejným argumentům rozhodli ředitele základní školy a kulturního střediska podržet jak v pracovních funkcích, tak i v zastupitelstvu. "Taková věc se v půlce volebního období nemá přijímat," soudí tajemník ústeckého magistrátu Milan Zemaník.
Další starostové argumentují tím, že účast ředitelů škol v zastupitelstvu má v menších městech svou tradici a že bez těchto lidí by samospráva fungovala jen stěží.

Konflikt v mateřské škole

Poslanec ČSSD Miroslav Kala, který zákon o střetu zájmů připravoval a prosazoval jeho přijetí, je přesvědčený, že nastavená přísnost je namístě. To, že zastupitelé nyní své kolegy podrželi a neodhlasovali jejich rezignaci, ještě neznamená, že souběh funkcí lidem nevadí. "S takovým vysvětlením nesouhlasím. I ředitelka mateřské školy se může dostat do konfliktu. Co když se bude v zastupitelstvu hlasovat o zrušení školky a převedení dětí do sousední vesnice?" ptá se Kala. Jeho zákon dopadl za necelé čtyři měsíce na desítky lidí, kteří se raději mandátu vzdali, i když Ústavní soud včera rozhodl, že to nemuseli udělat. "Těch lidí mi je teď líto," prohlásil Kala.
Předseda senátu Přemysl Sobotka uvedl, že střet zájmů musí řešit zcela nový zákon. "Za senátory ODS mohu uvést, že rozhodně budeme chtít, aby současné zastupitelství a řízení škol bylo možné. Pokud by se tam mělo znovu objevit pro tyto lidi nějaké omezení, budeme takovou úpravu vetovat."
Vzhledem k aktuálnímu rozložení sil v senátu a Poslanecké sněmovně se až do voleb politici zřejmě na přijatelné verzi neshodnou.

Odešli sami...

Nechtěl skandál
Ze zastupitelstva Jindřichova Hradce sám rezignoval ředitel základní školy Rudolf Medek. "Nechtěl se nechat zbytečně skandalizovat, ale odcházel nerad," říká tajemník radnice Karel Přibyl. Podle něj je velice diskutabilní změnit pravidla hry v polovině volebního období. "Najít náhradníka nebyl takový problém, ale nedovedu si představit, jak v malých městech lidi do zastupitelstva shánějí," dodává Přibyl.
Střídání "na oko"
V Konicích na Prostějovsku musel odstoupit ředitel školy Jaromír Schön a na jeho místo přišel náhradník - zástupce ředitele té samé školy. "To je přece naprosto nedomyšlené, že mohl nastat takový nesmyslný paradox. Do zastupitelstva jsem šel, protože si myslím, že k mé funkci ředitele patří se i veřejně angažovat. Také jsem si chtěl určité věci ohledně školy pohlídat. Ale nešlo o peníze. Chtěl jsem být ve středu dění a moci reagovat," říká Schön. Starosta Konic Petr Kašparovský tvrdí, že zákon hovoří naprosto jasně a radnice ho jako instituce musí respektovat. "Nikdy se nebudou zákony líbit všem, proč se ale mění pravidla v průběhu hry? Zastupitelstvo je ochuzené a je to i proti voličům, kteří přece toho ředitele školy v zastupitelstvu chtěli."

...nebo pod tlakem

Ředitelův týden
Josefa Partingl řídil v Kynšperku nad Ohří městské technické služby. Od okamžiku, kdy nový zákon začal v březnu platit, nepřežil ve funkci ani první týden. Zastupitelé ho odvolali. "Zaskočilo mě to a dodnes mě to mrzí. Zastupitelstva v jiných městech třeba stále čekají, až rozhodne Ústavní soud," uvedl Partingl. Cítí se podvedený i za voliče. "Když uprostřed volebního období někdo vyplodí takový blábol, je to zarážející," říká a stále doufá, že zastupitelstvo své rozhodnutí změní a on se bude moci vrátit. "Možnost něco ovlivnit byla minimální, byl jsem v opozici, a když se jednalo o Technických službách, nehlasoval jsem," dodává.
Strach ze schůze
Ve Žluticích na Karlovarsku musela odejít ředitelka knihovny, i když nechtěla. "Hráli jsme takovou zadržovací hru. Zůstávala, dokud nenastal problém. Jenže krajský úřad řekl, že kvůli odvolání paní Hlaváčkové svolá zvláštní schůzi zastupitelstva, což ona neměla zapotřebí," říká starosta Jaroslav Vojta. Miloslava Hlaváčková si mohla vybrat - buď zůstat v zastupitelstvu za 320 Kč měsíčně, nebo být v knihovně. "Ten zákon musel vymyslet někdo, kdo nemá mozek. Ředitelka knihovny má podle mě minimální vliv oproti jiným podnikatelům, kteří mohou v zastupitelstvu zůstat."