Berlín vytáhl do boje s levnou pracovní silou z Východu

Německá vláda se rozhodla zakročit proti Východoevropanům, kteří se po loňském 1. květnu přesunuli za prací do Německa. Minulý týden schválila základní teze rozšířené verze takzvaného zákona o vysílání pracovníků, který umožní zavést v zemi povinnou minimální mzdu. Tu mají v budoucnu dostávat nejen Němci, ale i cizinci, které do Spolkové republiky vyšle zahraniční, například česká firma.
Diskuse o mzdovém dumpingu se v sousedním Německu rozpoutala poté, co vyšlo najevo, že v uplynulém roce do země přišly tisíce lidí, kteří tu v rámci volného pohybu služeb legálně nabízeli svou práci.
Najmout si českého obkladače či polského řezníka bylo pro německé firmy až dosud velmi výhodné. Přišlo je to totiž podstatně levněji než zaměstnat pracovníka z Německa. Právě to má však zavedení minimální mzdy, o němž německá vláda rozhodne v polovině května, definitivně změnit.
Kromě rozšíření zákona o vysílání pracovníků si chce Berlín v budoucnu posvítit také na zahraniční živnostníky, kteří se - místo aby v Německu skutečně podnikali - nechávají najímat jako normální zaměstnanci. Zatímco živnostníkům z nových členských zemí v podnikání až na výjimky nic nebrání, pracovat coby zaměstnanci jim zakazuje Německem vyžádané až sedm let dlouhé přechodné období.
"Myslím, že to je správná cesta," zhodnotil současné snahy německého kabinetu ministr hospodářství Wolfgang Clement (SPD). Část konzervativní opozice je ale jiného názoru. "Místo aby se německý trh práce zpružnil, betonuje se," uvedl třeba místopředseda poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Ronald Pofalla.
Bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber zase vládě kancléře Gerharda Schrödera vyčetl, že měla před rozšířením unie dojednat přísnější přechodné období pro volný pohyb služeb.

Související