V pondělí podepisuje staronová koaliční vláda dohodu, v níž je druhým nejdůležitějším bodem, hned po euroústavě, snížení daní pro lidi s nízkými a středními příjmy. Den poté ODS pořádá konferenci o rovné dani, kam pozvala cizí politiky, kteří ji ve svých zemích dokázali prosadit. Nadto staronový ministr financí Bohuslav Sobotka včera vyřadil ze hry daňový plán, který v čase vrcholící vládní krize představil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Souboj politiků o daně graduje, protože právě ty budou pravděpodobně patřit k hlavním tématům příštích voleb.
Plány Sobotky, který chce snížit daně lidem vydělávajícím méně než 35 tisíc měsíčně, i rovná daň prosazovaná ODS nejspíš doznají změn, protože obě strany budou chtít předložit voličům návrh výhodnější než konkurence.
Například u zrodu Sobotkova plánu stálo pečlivé studium rovné daně ODS a ministr financí svůj projekt vybalancoval přesně tak, aby se většině lidí vyplácel více než návrh opozice.
Sobotka svůj návrh posílá do vlády tento týden a chce jej v parlamentu prosadit tak, aby se nižší daně platily od příštího ledna.
Na adresu rovné daně, s níž přišla ODS a která daně nejen snižuje, ale i zjednodušuje, ministr financí říká: "Modrá šance a rovná daň jsou ale výhodné jen pro nejbohatší."

Platí hlavně bohatí
Příklady Estonska, které zavedlo rovnou daň před deseti lety, a Slovenska však ukazují, že to není pravda.
"Převážnou část ze sumy, kterou stát na daních z příjmů vybere, platí nejbohatší třetina společnosti," řekl na včerejší konferenci bývalý estonský premiér Juhan Parks. V jeho zemi se odvádí ze všech příjmů rovná daň 26 procent a od daní je zcela osvobozena částka na úrovni pětiny průměrného platu.
Na Slovensku podléhají všechny příjmy dani 19 procent a stejně vysoká je i DPH. Nedaněná částka je však výrazně vyšší než čtyři tisíce korun, s nimiž počítala ODS. "Pro chudé lidi je velmi výhodné, že od daní je osvobozena částka 82 tisíc korun ročně," říká slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Pokud by ODS chtěla lidem s nízkými příjmy ulevit tak jako Slováci, musela by odpočitatelnou položku nastavit na 7740 korun měsíčně, to je dvakrát tolik, než původně prosazovala.
Předseda ODS Mirek Topolánek včera plány neupřesnil. Vyčkává, s čím přijde domácí konkurence.
Estonská i slovenská zkušenost ukazují, že daně z příjmů stále zůstávají progresívní: bohatí lidé platí v průměru ze svého příjmu více než chudí. "Rovná daň to skutečně nevylučuje, pokud by tam tento princip zůstal zachován, nemám proti ní vážné výhrady," připouští i Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank, který sepisoval ekonomický program sociální demokracie.

Nepřehledná síť výjimek
"Výhodou rovné daně je jednoduchost, která přináší úspory na byrokracii a omezuje daňové úniky," uvedl včera Andrei Grecu z londýnského Institutu Adama Smithe.
To připouští i Mertlík, zdůrazňuje však, že samotná jednotná sazba jednoduché daně nedělá. "Je především třeba reformovat daňový základ, aby v něm nebyly výjimky a různé odpočty," míní.
Slovákům se to podle něj povedlo, naopak v Rumunsku se při daňové reformě zastavili u rovné sazby.
O rovné dani se v poslední době nediskutuje jen v Praze, o jejím zavedení uvažuje i opozice v Maďarsku a Polsku. Velkým tématem je také ve Spojených státech.
Na Slovensku vydělali i chudí, str. 3 Rozhovor s Ivanem Miklošem, str. 16

Příloha