ČSSD si přeje po vládní krizi oddechový čas
Dosud největší překážku při snaze uskutečnit úterní dohodu o nové koaliční vládě odstranil včera budoucí premiér Jiří Paroubek. Slíbil, že ve své vládě nadále počítá s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, jejíž pozice byla v předchozích debatách zpochybněna.
Pokud by tak Paroubek neučinil, nová vláda by nepochybně nedostala v poslanecké sněmovně potřebných 101 hlasů, když by pro ni nehlasoval sociálnědemokratický poslanec Robert Kopecký. "S ministryní Miladou Emmerovou nemusím souhlasit, přesto je jisté, že se drží programu, se kterým jsme vyhráli volby," vysvětluje důvody Kopecký.
Ministryni, která odmítá liberální reformy, chtěli stejně razantně udržet i další poslanci, kteří se hlásí k levicovému křídlu ČSSD.
Paroubkův ústupek levicovému křídlu umožnil, aby mohl také včera předseda Poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus potvrdit, že vznik nové vlády je na dobré cestě: "Jsem přesvědčen, že poslanci podpoří těžce vybojovanou dohodu, aby nedošlo k předčasným volbám a aby ČSSD získala čas pro volební kampaň."
Rozpory zůstanou
Postoj sociálnědemokratických poslanců bude jistější po sobotě, kdy se má sejít ústřední výkonný výbor: "Je pravděpodobné, že výbor v sobotu dohodu schválí, a potom bude mou povinností hlasovat pro vládu," říká jeden z hlavních odpůrců spolupráce s lidovci Jaromír Schling.
Přitom právě on s kolegy poslanci Hojdarem a Lachnitem prosazoval na ústředním výkonném výboru počátkem března, aby ČSSD sama vystoupila z koalice: "Strana udělala chybu, když odmítla můj návrh na přerušení spolupráce s lidovci. Není to správné z dlouhodobých hledisek, ani nám to nemůže přinést přízeň voličů."
Schling a další levicově smýšlející poslanci nečekají, že pověst sociální demokracie zlepší pouze výměna premiéra. "Zlepšit svou prestiž by měla sociální demokracie pouze tehdy, kdyby se odvážila založit menšinovou vládu," míní Schling.
Podle dalšího z přívrženců menšinové vlády Miloše Melčáka nutí sociální demokraty ke kompromisům a další koalici s lidovci pouze únava. S poslanci, kteří by chtěli stranu modernizovat a menšinovou vládu s podporou komunistů odmítají, se shoduje v tom, že nelze předpovědět, co nastane, až uplyne oddechový čas.
Levicové křídlo a modernisty se v ČSSD podařilo smířit pouze za cenu řady kompromisů. Hlavním argumentem bylo usnesení sjezdu, podle kterého je nutné udržet vládu za každou cenu až do řádných voleb v červnu 2006.
Paroubkovy tři čtvrtiny
Robert Kopecký přitom tvrdí, že nadcházející volby budou důvodem, proč se spory vrátí. "Očekávám to už na podzim, kdy začnou hádky o místa na kandidátkách. Pak už nebude nikomu vadit, že padne vláda, protože předčasné volby se stejně nestihnou."
Příznivci menšinové vlády budou na příští krizi dobře připraveni. Už koncem května chtějí založit uvnitř ČSSD levicovou platformu na památném místě sociálních demokratů v pražské restauraci U kaštanu. Zatím jsou hlavními představiteli levicového křídla Jan Kavan a Vladimír Laštůvka, z ministrů se k němu vedle Emmerové počítá ještě ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
O tom, že napětí mezi oběma křídly v ČSSD může opět vybuchnout, jsou přesvědčeni všichni dotázaní sociální demokraté. Překonat rozpory bude úkolem pro politika, který povede sociální demokracii do voleb. Na tento úkol jsou přitom dva kandidáti - předseda strany Gross a budoucí premiér Paroubek.
Už zítřejší ústřední výbor ukáže, jaké má Paroubek šance. Předem oznámil, že očekává masívní, alespoň tříčtvrtinovou podporu své vládě. Tím by překonal Grosse, který na stranických schůzích obvykle získává jen těsnou většinu.
Dva noví lidé ve vládě
Radko martínek (48 let) - místní rozvoj
Vlivný poslanec od roku 1998, spoluautor reformy veřejné správy. Na březnovém sjezdu ČSSD prosadil usnesení, že strana musí udržet vládu do řádných voleb. Vystudoval filozofii na Palackého univerzitě v Olomouci, poté učil na střední škole. Koncem osmdesátých let byl členem KSČ.
Pavel Zářecký (65 let) - bez portfeje
Nejdéle sloužící z ministerských náměstků, od roku 1990 pracoval na Ministerstvu vnitra, odešel o dva roky později, do resortu se vrátil v roce 1998 přes Ministerstvo spravedlnosti. Znalec správního práva, které vystudoval v šedesátých letech na pražské Právnické fakultě UK. V letech 1966 až 69 byl členem KSČ.
