Jakého muže hledá Vatikán do čela

Volba nového papeže bude pro katolickou církev výjimečnou šancí. Vatikán bude moci nadlouho rozhodnout o svém směřování do budoucna. Více než miliarda katolíků nyní diskutuje, zda nový muž v papežském paláci bude schopen řešit morální a duchovní výzvy, před kterými stojí církev na prahu 21. století.
V uplynulých letech, jak přibývaly zdravotní komplikace Jana Pavla II., se objevilo mnoho údajných kandidátů na příštího papeže. Nechyběl mezi nimi ani český kardinál Miloslav Vlk. Zmiňováno bylo mnoho Italů, ale i kardinálů z afrických či latinskoamerických zemí.
Teď jsou odhady velmi opatrné. Zatím pouze převažuje názor, že budoucím papežem by mohl být Ital. Dvacítka kardinálů je nejpočetnější národní komunitou mezi voliteli. Jan Pavel II. byl po 455 letech prvním neitalským papežem, návrat k tradici by se tedy dal předpokládat.

Favorit málokdy vyhrál

Jakkoli se v minulosti až na výjimky předpovědi v souvislosti s volbou papeže nenaplnily, některé věci je přece jen možné předpokládat.
Například: příští papež nemusí být z okruhu zmiňovaných favoritů, bude ale reprezentovat širší názorový proud. Pozorovatelé upřednostňují někoho, kdo by navázal na dosavadní linii Jana Pavla II. Tedy muže spíše tradicionalisticky zaměřeného.
Konzervativci by se s tím spokojili. Pro představitele liberálního proudu by bylo zakonzervování současného stavu zklamáním. "Směr, kterým se ubírala katolická církev, byl velkým zklamáním pro ty, kdo si přáli reformy," uvedl Rakušan Christian Weisner, který v minulosti hlasitě kritizoval církevní činitele, kteří byli odpovědní za sexuálními skandály rakouských kněží.
Extrémní volba není pravděpodobná. "V církvi reprezentuje krajní názory na velmi extrémní pravici pouze pět procent, stejně tak na extrémní levici," soudí kardinál Roger Mahony z Los Angeles.
Jiní kardinálové hovoří o tom, že příští papež by měl být schopen řešit současné problémy a přitom zůstat věrný odkazu bible. Přetlumočeno: hledají prostor mezi oběma hlavními proudy vatikánské politiky. "Představují si papeže, který by byl schopen reagovat na výzvy dnešního světa a odpovídat na ně ve shodě s biblí," uvedl kardinál Bernard Panafieu.
Církev se tedy musí rozhodnout. Zachová si vatikánská byrokracie centrální kontrolu nad veškerým děním? Zůstane pouze u duchovní role a sociální pomoci, nebo zesílí svou politickou roli?
Také při hledání odpovědi na tyto otázky se budou kardinálové pohybovat na tenkém ledě, mezi vyhraněnými stanovisky extrémních proudů.

Geografický faktor

Mnohá témata budou odlišně vnímat lidé z různých zemí. Tom Reese, editor amerického katolického týdeníku, proto soudí, že při volbě příštího papeže sehraje roli regionalismus.
"Všechna politika se odvíjí od lokální úrovně včetně katolické církve," míní Reese. "Každý kardinál přemýšlí, jak asi tento kandidát prospěje mé diecézi," připomíná.
Tak například kardinálové z třetího světa zvažují, jak se příští papež vymezí vůči islámskému fundamentalismu, jaké nabídne recepty pro řešení chudoby či ve prospěch sociální spravedlnosti.
Kardinály z Evropy mohou více zajímat vyprázdněné kostely a laicizace společnosti. Anglosaský svět v mnohem větší míře zajímá dialog s ostatními církvemi. Věřící ze zemí třetího světa zatím necítí tak silnou potřebu komunikovat s židy či muslimy.
Na celou Evropu připadá polovina - 58 kardinálů.
O zbytku světa je možné říci jediné: kandidát na papeže bezpochyby nevzejde ze Spojených států. "Být reprezentantem jediné supervelmoci není pro misi v církvi nijak užitečné," řekl listu Financial Times americký kardinál Francis George.
Proto se v ní hodně hovoří o kandidátech z Latinské Ameriky, odkud pochází téměř polovina věřících. Tamní reprezentace církve je spíše konzervativně naladěna, naopak řadoví věřící - převážně chudí lidé - inklinují k levicovým ideologiím.
Latinská Amerika ilustruje, jak se může rozevřít vnímání církve mezi reprezentací a řadovými věřícími. Podobný posun byl v minulosti jedním z hlavních důvodů úbytku věřících v západních zemích.

Související