Absolventi už vědí, jak obcházet zákon

Už téměř půl roku nemají absolventi nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud při škole neodpracovali alespoň jeden rok.
Podle oficiálních statistik ministerstva práce se přísnější zákon mladých lidí skutečně citelně dotkl: zatímco podporu v nezaměstnanosti vloni v lednu bralo 35 tisíc absolventů, letos to bylo jen 2,5 tisíce mladých lidí bez práce.
Jenže skutečnost je jiná, než na první pohled vyplývá ze statistiky.
Mladí lidé sice přišli o zhruba třítisícovou podporu na úřadu práce, zamířili ale rovnou na sociální odbory radnic a ty jim musí vyplácet ještě vyšší dávky.
Mladí lidé totiž mají nárok na doplatek do životního minima. A jelikož je zákon pokládá za "samostatné domácnosti", ačkoli žijí u rodičů, mají nárok na víc než čtyři tisíce korun od státu měsíčně. "Politici jim na podzim sebrali podpory, neuvědomili si ale, že u nás dostanou ještě víc," potvrzuje vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví na tachovské radnici Jana Pavlásková.
"My jim také dávky poskytujeme," přidává se vedoucí sociálního odboru ze Žďáru nad Sázavou Petr Krábek. "Téměř všichni dostávají 2360 korun jako část životního minima na osobní potřebu a k tomu další peníze jako příspěvek na bydlení."
Ministerstvo práce přiznává, že přísnější pravidla pro přidělování podpor mohou mladí lidé jednoduše obcházet. "Nepodařilo se nám celý systém vyplácení dávek a podpor změnit najednou," říká mluvčí ministerstva Kateřina Beránková. "Věříme ale, že se problém vyřeší, pokud od příštího roku budou platit přísnější pravidla i pro vyplácení životního minima, které jsme navrhli."

Zaměstnat? Jen načerno

Jednadvacetiletý Jaromír z Olomouce je jedním z absolventů, kterého se od října platný zákon o zaměstnanosti dotkl. Podporu v nezaměstnanosti bral pouhé tři měsíce. Pak už mu ji úřad práce nedal.
I když o možnosti mít čtyřtisícové "kapesné" od státu ví, zatím o peníze nepožádal. "Máma mi tam zakázala jít. Prý když budu mít tyto peníze, nebudu vůbec pracovat ani hledat práci a zlenoším," přiznává absolvent elektrotechnické průmyslovky Jaromír. Bez peněz ale nezůstal. "Dělám načerno pro jednu firmu, která připojuje internet. Pracoval jsem pro ně už jako student. Teď jsem sice absolvent, ale firma mě nechce zaměstnat. Raději mi dává peníze na ruku. Jsem rád, že mám alespoň nějaký příjem a nesedím doma," říká mladík, který si tak měsíčně vydělá necelých pět tisíc.
Legálně ale práci jako absolvent nemůže v Olomouci najít. Bez praxe nesežene místo a bez místa nezíská praxi.
Úřad práce mu nabídl v oboru dvě místa. "U jednoho požadovali řidičský průkaz, ten ale nemám. A další firma chtěla odbornost, kterou jsem neměl. Pak mi úředníci nabízeli místo v jiném oboru," říká vystudovaný slaboproudař.
Mezi rekvalifikačními kursy nenašel nic, co by zvýšilo jeho odbornost. Jeho problém nevyřešil ani individuální akční plán, který úřady na základě podrobného dotazníku dělají, aby zjistily ideální místo pro uchazeče.

Opět právo na práci?

Problémy absolventů škol se minulý týden dostaly i do Poslanecké sněmovny. Prvním kolem jednání překvapivě prošel komunistický zákon, který má podle předkladatelů zaručit absolventům škol právo na první zaměstnání. Jak toho chtějí komunisté dosáhnout? Firmám nechtějí nic nařizovat, zákon by ale měl podniky penězi ze státní pokladny motivovat k zaměstnávání mladých lidí po škole.
Zákon prošel dál, přestože se nelíbí ani ČSSD. Podle ní je to zbytečný návrh. Totéž stanovisko má i celá vláda a ministerstvo práce. "Již nyní existují individuální plány pro mladé nezaměstnané do 25 let," říká mluvčí Beránková, proč je podle ministerstva nadbytečný.