Hlavní obhajoba, jíž dosud premiér Stanislav Gross zaštiťoval působení utajené policejní skupiny, která pro něj přes dva roky sbírala citlivé informace, padla. Státní zastupitelství po interní prověrce případů týmu známého pod názvem Mlýn konstatovalo, že o skutečném rozsahu práce této jednotky nemělo přehled.
Ve stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství, které si před časem vyžádalo Ministerstvo spravedlnosti a s nímž se HN měly možnost seznámit, stojí: Žalobci prokazatelně vědí jen o třech případech spojených s Mlýnem, které kdy prošly jejich rukama.
Všechny tři skončily pro nedostatek nasbíraných důkazů ve ztracenu.
"Kromě těchto tří případů není státnímu zastupitelství známo, a ani být známo nemohlo, jakou činnost tým Mlýn vyvíjel," stojí v dopise z tohoto týdne.

IPB, PPF i Nova
HN přitom už před časem zjistily, že původně pětičlenná skupina kriminalistů v rámci Mlýnu utajeně sbírala informace třeba o vyšetřování závažných ekonomických kauz.
Byly mezi nimi machinace ve zkrachovalé Investiční a poštovní bance, aktivity vlivné finanční skupiny PPF či obvinění někdejších manažerů České spořitelny.
Kromě toho se skupina Mlýn zajímala o lidi spojené s televizí Nova, a to v době, kdy v této společnosti vrcholil souboj o ovládnutí televize.
Před několika týdny se ukázalo, že o práci týmu neměl informace ani policejní prezident, ani žádný z jeho nejbližších spolupracovníků. Gross na tato zjištění reagoval tvrzením, že působení týmu bylo standardní a že na něj dohlíželi státní zástupci.
Ministr spravedlnosti a Grossův nynější "podřízený" ve vládě, unionista Pavel Němec přesto požádal o prověrku.
Čerstvou zprávu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž se žalobci s prací Mlýnu za dva roky oficiálně potkali jen třikrát, zatím Němcův úřad nechtěl obšírněji komentovat. "Otazníky tu stále jsou. O dalším postupu ministr teprve rozhodne," uvedl mluvčí ministerstva Petr Dimun.

Obvinění neobvinění
Odmítavé stanovisko státního zastupitelství je každopádně dalším zpochybněním výroků, které o existenci Mlýnu pronesli lidé spojení s jeho vznikem.
Ještě v půlce ledna se totiž ke skupině, již Stanislav Gross vytvořil těsně před volbami 2002, vrchní státní zastupitelství hlásilo.
Dokonce oznámilo, že výsledkem práce týmu je několik obviněných policistů.
"Nepřesáhlo to číslo deset," citovala tehdy zpravodajská agentura ČTK žalobce Jaroslava Dolejšího.
Po týdnu vzalo státní zastupitelství své vyjádření zpět.
"Žádné obvinění z kauz, na nichž Mlýn pracoval a my jsme je dozorovali, zatím nevzešlo," připustila ke konci ledna mluvčí žalobců Irena Zadražilová.
Vedoucí týmu Mlýn Vladimír Machala přitom původně dokonce tvrdil, že výsledkem práce jeho skupiny bylo nejen několik obvinění, ale i soudních procesů.
"Byla i řada případů, které skončily u soudu," tvrdil Machala. I on později prohlásil, že se spletl.
HN už v této souvislosti popsaly, že vyspělé evropské země kvůli obavám ze zneužití moci podrobují vznik týmů podobných tomu Machalovu přísné několikastupňové kontrole. A kupříkladu finský ministr vnitra je od vyšetřování odříznut zcela - podle mluvčího Mikko Väänänena vůbec nesmí policistům dávat rozkazy.


Fakta o utajovaném týmu
Pětičlenný speciální tým Mlýn založil Stanislav Gross měsíc před volbami v roce 2002.
Tým pracoval v naprostém utajení až do konce loňského roku. Když nový ministr vnitra František Bublan zjistil, že je mu tým podřízen, převedl jej na Policejní prezídium.
Jednotka sbírala informace o lidech spojených s případem Vladimíra Železného a televize Nova, o hospodaření Českých drah, ekonomických kauzách PPF či IPB. Zajímala se také o vysoce postavené policisty podezřelé z toho, že dávají citlivé informace podnikatelům vyšetřovaným kvůli hospodářské kriminalitě.
Podle vyjádření úředníků z ministerstev vnitra v Rakousku, Německu, Irsku, Norsku, Polsku či Finsku v těchto zemích žádný srovnatelný policejní tým neexistuje. Speciální skupiny podléhají vždy několikastupňové kontrole.

Související