Ještě horší než evropská ústava je debata o ní

Tak o sobě mluví Mirek Topolánek v rozhovoru, který poskytl HN před svým odjezdem do Bruselu, kde dnes a zítra navštíví Evropský parlament a promluví s členy evropské komise. "Tvrdit, že ten, kdo říká tomu hloupému dokumentu ne, říká ne i EU jako takové, je nesmysl," upřesnil Topolánek.

HN: Proč odmítáte ústavu, když v referendu o vstupu do EU jste - jak často zdůrazňujete - hlasoval, proč?
To jsou dvě naprosto odlišné věci. Já jsem velký Evropan a je to o mně všeobecně známo. Nesouhlasím ale s typem politické integrace, jaký ústava zakládá. Je to naprosto legitimní názor, který je bohužel často zplošťován do podoby: ten, kdo není pro tuto ústavní smlouvu, je proti Evropské unii. Tak to ale není.

HN: V rozhovoru pro Ekonom jste řekl, že evropská ústava je dokument "špatný, ale ne smrtící". Jak jste to myslel?
Četla jste ji? Je psána jazykem agitek z doby nedávno minulé. Vyznat se v ní nemůže vůbec nikdo, ústavních záležitostí se týká možná z jedné třetiny. Všechno ostatní je neuvěřitelný nános blábolů a neskutečné vaty. Jsou tam články, které si protiřečí. A pak je tam samozřejmě pár věcí, které já pokládám za velmi nebezpečné.

HN: Zkuste mluvit konkrétně.
Vadí mi zavedení další generace lidských práv a svobod. A pak taková hra na kočkopsa - není to ani mezinárodní smlouva, ani ústava. Zavádějí se symboly a v podstatě i právní subjektivita EU. Řada věcí tam přitom být nemá a nesmí.

HN: A co by tam tedy podle vás být mělo?
Skoro nic. Měl by to být dokument, který buď musí být schopni napsat na deset stran, nebo ho vůbec nemají dělat. Pokud tím chtěli zjednodušit mechanismy fungování EU, nepovedlo se to.

HN: Jak to? Řadu předchozích smluv přece nahrazuje jedna jediná.
Pouze dosavadní smlouvy dali na jednu hromadu a implementovali je do ještě většího paskvilu, který - jak jsme se shodli i s kolegy, kteří nakonec zvednou ruku pro - pokud člověk přečte, nikdy nemůže za střízliva odsouhlasit.
Ještě horší, než co je v ústavě napsané, je způsob, jakým se o ní vede debata. To není žádná debata, ale normální brutální nátlak, který nemá s rozumnou demokratickou diskusí nic společného. Třeba předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek si dokonce neodpustil lež. V nějakém článku napsal, že ODS se mýlí, když si myslí, že pokud Česká republika Ústavu EU neschválí, půjde to i bez nás. Přitom: změny tohoto typu v EU nelze schvalovat jinak než jednomyslně. Tvrdit, že dokument bude platit i přesto, že ho jedna země odmítne, je opravdu nebezpečné.

HN: ODS také poukazuje na to, že ústava oslabuje pozici malých a středních států. Vaši kolegové ze srovnatelně velkých zemí - třeba rakouský kancléř Schüssel - ale tvrdí pravý opak. Říká, že pokud ústava neprojde, malí ztratí v Evropě definitivně vliv.
Jestliže pan Schüssel říká na jedné straně tohle a na druhé straně - přestože vstup Česka do Evropské unie žádný otřes nezpůsobil - odmítá otevřít rakouský pracovní trh, něco není v pořádku. Není absolutně žádný důvod, aby prodlužovali zákaz volného pohybu pracovních sil.

HN: To jsou ale přece dvě zcela odlišné věci...
Říkám jen, že na jedné straně tvrdí, jak je to bezvadné, a na druhé straně se chová naopak.
Hovoříme o pozicích malých států, už ale nemluvíme o tom, že po přijetí ústavy budou dva velké státy - Německo a Francie - naprosto dominovat.

HN: A není to přesně naopak? Není to tak, že hlas Čecha, občana malé země, má mít podle Ústavy EU větší váhu než třeba zrovna hlas Francouze? Pokud vím, návrh ústavy například znemožňuje, aby se velké státy spojily a přehlasovaly ty malé.
To tak přece není. Ale pro mě je diskuse o těchto technikáliích o tři poschodí níž, než jsem já ochoten ji vést.
O vstupu do Evropské unie jsme hlasovali v době, kdy ještě žádná ústava nebyla. Měli nás nechat se chviličku rozkoukat, nepokousali bychom je. Odmítám to, že nás někdo postaví před hotovou věc a pak nám jen řekne: Pokud byste náhodou byli proti, my už se s vámi vypořádáme.

HN: Řekl jste, že jsme byli postaveni před hotovou věc, že jsme vstoupili do jiné unie, než jakou definuje ústavní smlouva. Kdyby v době, kdy se u nás konalo referendum, už unijní ústava platila, hlasoval byste pro vstup?
To je dobrá otázka. Já si myslím, že ne.

HN: V létě 2004 jste v Budapešti spolu s dalšími členy vaší evropské frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů podepsali prohlášení, v němž se zavazujete, že rozdílné postoje k Ústavě EU by neměly být veřejně vyslovovány. Neporušujete to?
Znamená to pouze, že nebudeme proti ústavě vystupovat v míře, která by destruovala frakci. A naopak: neznamená to, že nebudeme veřejně diskutovat a nebudeme vystupovat proti.

HN: Nedávno jste řekl, že jste menší euroskeptik než prezident Klaus...
Tak jsem to neřekl, to napsaly noviny. Řekl jsem pouze, že při našich diskusích nezastávám tak tvrdá stanoviska jako pan prezident.

HN: Proč?
Já jako předseda politické strany jsem nucen dělat reálnou politiku, kdežto on jako prezident a navíc profesor ekonomie si může dovolit říkat některé velmi tvrdé a ostatně i pravdivé soudy. Já ale v tom Evropském parlamentu musím žít a dojít s nimi k nějakému kompromisu.

HN: V čem je podle vás Evropská unie přínosná?
Pro Česko, nebo pro mě?

HN: Obojí.
Pro Českou republiku nepochybně v tom, co se z ní bohužel postupně vytrácí, a to je volný ekonomický prostor bez bariér, dnes bohužel zregulovaný a sešněrovaný. Za obrovský přínos považuji také to, že unie je mírový prostor, kde je hluboce eliminováno riziko válek.
A pro mě osobně je výhodou, že když jedu přes hranice, mávám jen občankou a brzy snad už nebudu muset mávat ničím.