ODS odmítne ústavu. Co bude dál?

Paskvil, který člověk nemůže za střízliva odsouhlasit, navíc psaný jazykem z doby dávno minulé, je podle předsedy ODS euroústava.
Tento odmítavý postoj bude prezentovat Mirek Topolánek při své první velké návštěvě Evropského parlamentu. Jeho strana ale zatím nemá strategii, jak po odmítnutí euroústavy postupovat.
Evropský poslanec Hynek Fajmon připouští: "Zatím nemáme odpověď na to, jaký bude další scénář poté, co by lidé řekli v referendu ne."

Co v případě odmítnutí?

O situaci, která by nastala, kdyby jedna země ústavu odmítla, zatím hovoří jen experti. Rozdíl by byl už v tom, kdyby ústavu odmítla Velká Británie, nebo Česko.
"Británie je výjimečný příklad a vše se ukáže na referendu o ústavě a euru. Pokud Británie obě věci odmítne, nebude mít důvod setrvávat ve federalizující se unii," říká bruselský politolog Peter Ludlow. "Británie by ale i poté měla úzké vztahy s unií - zůstala by součástí vnitřního trhu, společné bezpečnostní politiky." Podle Ludlowa by neúspěch referenda byl víc dramatický v zemích na kontinentě.
"Evropská unie by se určitě pokusila mít ústavu, i pokud by jedna ze zemí odmítla. Těžko si představit, že by celý projekt shodila ze stolu po tolika letech práce jen kvůli politické náladě nebo postoji obyvatel třeba pětimiliónového státu. Tato země by určitě byla vystavena tlaku, aby referendum po čase opakovala," potvrzuje Jean-Luc Dehaene, bývalý belgický premiér a jeden z architektů ústavy.
Evropské právo nezná proceduru, podle níž by měly země unie v takovém případě postupovat. O dalším postupu rozhodnou politici.
"Jedním ze scénářů může být, že se referendum bude opakovat," říká ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák. "Kdyby země odmítla ústavu i podruhé, tak se dá očekávat, že se postupně dostane do izolace. Zůstane stranou, až si zbylých 24 států postupně vytvoří nové právní struktury."

Otázka pro komisi

Podobné úvahy za ODS odmítá stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. "Pro politiku není takové věštění relevantní," říká. Proto on sám hodlá oslovit Evropskou komisi, aby vysvětlila, jak bude postupovat, když ústava v některém referendu neprojde.
Zahradil doporučuje, aby se začalo debatovat, jak ústavu na sporných místech zlepšit. Existuje ale i druhá možnost: "Politici, kteří spojili s evropskou ústavou svou budoucnost, mohou zvolit mocenskou variantu. Mohou tlačit a znepříjemňovat život neposlušné zemi," varuje Zahradil.
Osud ústavy v Česku má ještě jednu neznámou. I když všechny parlamentní strany referendum vítají, nemohou se shodnout na datu. Vládní strany chtějí, aby proběhlo s volbami do sněmovny v roce 2006: "Považujeme za poctivé udělat z ústavy jedno z hlavních témat," vysvětluje europoslanec Libor Rouček (ČSSD).
Naproti tomu ODS předložila v Senátu návrh zákona, podle kterého se referendum musí konat půl roku před volbami. "Evropské téma by překryly domácí starosti," míní Zahradil. V návrhu je i klauzule, podle níž se referendum smí opakovat nejdřív po dvou letech.
Pokud se vládní strany s ODS nedohodnou, nemá ani jeden z termínů šanci na úspěch. Vyhlásit referendum může jen ústavní zákon.


Referendum o Evropské ústavě

Země termín podpora občanů (v procentech)
Portugalsko 2005 61
Francie 2005 70
Španělsko 2005 72
Polsko 2005 73
Nizozemsko 2005 73
Lucembursko 2005 77
Dánsko 2006 44
Velká Británie 2006 49
Irsko 2006 61
Česko 2005/6 63

Pozn.: V ostatních zemích schvalují euroústavu parlamenty, v Maďarsku a v Litvě ji už schválily.

Zdroj: Eurobarometr