Na tyto otázky se snaží nabídnout odpověď dokument Ministerstva průmyslu a obchodu pod názvem Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Číně.
Česká firma, která chce vstoupit na čínský trh a být tam přítomná alespoň střednědobě, nemůže podle strategie Ministerstva průmyslu a obchodu počítat s prostým exportem hotových výrobků. Musí nabídnout jistou přidanou hodnotu, zahrnující komerční a technický servis, prostou výrobní kooperaci, resp. i přenesení výroby a kapitálovou účast.
Tato úvaha napovídá o typu firem, které mohou na velmi náročném čínském trhu uspět. Proto lze jen těžko doporučit čínský trh jako vhodný pro malé a slabší střední podniky. I když v tomto směru mohou existovat ve specifických případech výjimky, mají v ČLR největší šanci zavedené, finančně silné firmy.
Větší možnost prosazení je při zapojení do nadnárodních koncernů, které již v Číně působí. Tamní trh je velmi náročný. Jsou na něm aktivně přítomni všichni světoví hráči v jednotlivých oborech, ochranářská politika státu je silná, systém distribuce je dosud uzavřený a náklady na marketink vysoké.
Jako pozitivní faktor lze ve většině případů označit platební morálku čínských odběratelů a bonitu čínských bank. Je ale třeba dát si pozor na provinční pobočky menších komerčních bank.
Jaká odvětví jsou z hlediska možností českého průmyslu perspektivní a jaké jsou obchodní příležitosti pro české firmy? Uplatnění na čínském trhu vždy najdou sofistikované, těžko okopírovatelné hi-tech výrobky a technologie s vysokou přidanou hodnotou. Jde zvláště o produkty z oblasti elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu. Uplatnit se mohou také pokročilé výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, automobilového a leteckého průmyslu, do budoucna i léky. Výrobky obranného průmyslu jsou žádány, jejich export je však limitován mezinárodními závazky.
Energetický sektor
Podíl energetického sektoru na hrubém domácím produktu ČLR představuje nyní sedm procent. Ovšem pro příštích pět let bude Čína potřebovat ročně zvýšení výroby elektrické energie o 25 - 37 tisíc MW. Čínští výrobci jsou schopni zabezpečit roční nárůst kapacit jen do 18 tisíc megawatt. V tom je šance pro české energetické firmy. Předpokládá se zájem o výstavbu větších energetických bloků (600 MW a více). Vyšší výkonnosti chce Čína dosáhnout stavbou nadkritických bloků, zájem je i dodávky bloků spalujících biomasu.
Česko má v oblasti energetiky v ČLR dlouholetou tradici. Pro zájemce o vstup na trh je ale potřebné sledovat rozvoj jaderné energetiky a účastnit se specializovaných výstav. Nevyužitý potenciál skýtají projekty vodních elektráren. Centrální vláda podporuje třeba provincii Sichuan (S'-čchuan) ve výstavbě vodních elektráren a bude též stavět vedení do východních oblastí země. Možnosti vznikají i v převodu technologií - například jde o obnovitelné zdroje energie.
Strojírenství
Tento nejvýznamnější obor v zemi se na tvorbě HDP podílí asi jedenácti procenty. Podle představ čínské vlády má být strojírenství do roku 2010 nosným pilířem hospodářství. Směřuje do něj (zejména do jeho části spjaté s automobilovým průmyslem) velká část zahraničních investic, které jsou v převážné většině (75 %) umístěny v pobřežních rozvinutých oblastech.
Konkurenční schopnost čínských strojírenských výrobků je zatím menší, ale postupně se zlepšuje a s českými výrobky soutěží hlavně nižší cenou. V roce 2003 začala růst čínská poptávka po obráběcích strojích a české firmy kontrahovaly a dodaly na čínský trh svoje výrobky.
Stroje jsou dodávány většinou na základě výběrového řízení, které ovšem nebývá vždy korektní. Z tohoto hlediska ale nepředstavuje místní čínský průmysl hrozbu; hlavními konkurenty bývají zahraniční firmy.
Kromě obráběcích a tvářecích strojů představují další možnosti vývozu a zavádění výroby do Číny zejména tyto obory: obuvnické a textilní stroje, dřevoobráběcí stroje, dopravní prostředky včetně lodí a lodních motorů, sportovní letadla a zdravotnická zařízení. Za perspektivní lze považovat i dodávky strojů a zařízení pro zpracování kovů, pro výrobu, dávkování a balení pro potravinářský, chemický, farmaceutický a kosmetický průmysl a pro výrobu spotřebního zboží všeho druhu.
Automobilový průmysl
Patří mezi nejrychleji se rozvíjející obory. Výroba motorových vozidel vzrostla v roce 2003 oproti roku 2002 o 36,7 procenta na 4,4 miliónu kusů, z toho osobních aut dokonce o 80,7 procenta na 2,1 miliónu kusů. Loňská výroba motorových vozidel dosáhla podle odhadů 5,2 až 5,5 miliónu kusů, z toho osobních aut asi 2,8 miliónu.
Čínští výrobci přesto nestačí pokrýt domácí poptávku, a proto je důležitý i dovoz. Podle čínských expertů nehrál v dovozu velkou roli pokles cel podle závazku WTO, zásadní je totiž stanovení kvóty. Ta byla na rok 2004 10,3 miliardy jüanů, pravidla pro její rozdělení jsou však nejasná a představitelé Evropské unie je často kritizují.
Škoda Auto hodlá začít montovat vozy Octavia v Číně. Volkswagen oznámil investici šest miliard eur a v příštích pěti letech chce zvýšit kapacitu produkce z 800 tisíc na 1,6 miliónu automobilů.
Honda sídlící v Guangzhou zvyšuje výrobní kapacitu ze 120 tisíc v roce 2003 na 240 tisíc v loňském roce. Čínská automobilka FAW chce vybudovat novou linku s kapacitou 100 tisíc aut. Vzhledem k tomu, že kapacita většiny automobilek je plně vytížená a poptávka by měla růst o patnáct procent ročně po dobu příštích deseti let, výroba musí být ročně zvyšována asi o 800 tisíc aut, aby byla docílena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou.
Rozvoj automobilového průmyslu v Číně je potenciálně významný i pro české výrobce komponentů a doplňků.
Chemický a farmaceutický průmysl
Odvětví se podílí na HDP šesti procenty. V ČLR dosud nepokrývá potřeby trhu, zejména v oblasti vysokojakostních chemikálií a léků. Zde je možnost pro český průmysl dokonce větší, než jsou jeho schopnosti uspokojit čínskou stranu - například poptávka po kaprolaktamu (základní meziprodukt při výrobě silonu).
Hlavními položkami dovozu do Číny jsou plasty a organické výrobky. Významný je i dovoz průmyslových hnojiv.
Zahraniční firmy se na čínském trhu uplatňují s technologiemi na výrobu plastů, speciálních chemikálií a polymerů. Očekává se zvýšená poptávka po chemikáliích a výrobcích chemického průmyslu, používaných při zpracování potravin, v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. V oblasti farmacie připadá největší podíl na protiinfekční látky, jejichž potřeba se bude dále zvyšovat.
Potravinářský průmysl
Na HDP Číny se podílí asi čtyřmi procenty. V posledních letech byla ČLR dovozcem obilí, zejména pšenice. Dovážela se i pšeničná mouka, rýže a kukuřice. Největšími exportéry zemědělských produktů byly Kanada, USA, státy EU (zejména Francie), Austrálie, Brazílie, Argentina.
Česko by mohlo vyvážet do Číny pšenici, mléčné výrobky (sušené mléko, v menší míře sýry) a možná i živočišné a rostlinné tuky. Významný potenciál je ve vývozu zařízení, strojů a technologií pro potravinářský průmysl. Perspektivní jsou pivovary, zejména minipivovary.
Ochrana životního prostředí
Další oblastí, která se rozvíjí a bude na ni kladen větší důraz (včetně investic) ze strany vládních orgánů ČLR, je ochrana životního prostředí. V tomto oboru zatím působí jeden společný česko-čínský podnik.
Možnosti uplatnění českých firem, třeba jen formou dodávek zařízení, jsou ovšem mnohem větší, zejména v oblasti vodního hospodářství (technologie a zařízení pro úpravu a čištění vody, odpadové hospodářství). Žádané jsou vyspělé technologie kombinující likvidaci odpadků s produkcí elektrické energie.
Spotřební zboží
Nejvhodnější položkou pro český export do Číny je v současné době sklo, konkrétně stolní nápojové sklo střední a vyšší třídy, dále dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary pro výrobu bižuterie, vázy a lustry.
Průmyslové podniky v Číně podle typu vlastnictví
(v procentech za rok 2002)
S účastí zahraničních investorů 18
Veřejné podniky 19
Soukromé firmy 17
Družstva 21
Státní podniky 25
Zdroj: McKinsey Quarterly
Co vzít v úvahu při vstupu na čínský trh
Silné stránky
silná čínská ekonomika produkující HDP ve výši 1406 miliard USD (druhý nejvyšší HDP na světě v přepočtu parity kupní síly, šestý největší HDP v prostém kursovém přepočtu)
stabilní ekonomický růst převyšující sedm procent
politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země
fiskální stabilita
pokračující stabilita kursu místní měny, nízká míra inflace
určitá transformace plánované ekonomiky k prvkům tržního systému
postupný vznik soukromého sektoru
pokračující růst životní úrovně obyvatel, HDP na obyvatele je 1069 USD
zapojení do globálních ekonomických struktur, zejména členství ve WTO
liberalizace (byť váhavá) vnitřního trhu
zkušenosti některých českých podniků s čínským trhem a čínským prostředím
Slabé stránky
přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu (např. zákaz dovozu energetických bloků o výkonu nižším než 600 MW);
značná míra korupce
netransparentní legislativa, nekonzistentní s mezinárodními normami
rozpor mezi centrálním řízením a disproporcemi v sociálním rozvoji regionů
nevyřešená transformace (privatizace) problémových státních podniků
méně standardní pravidla obezřetného chování bank, vyšší procento klasifikovaných úvěrů
nekonvertibilní měna a s tím související problémy
Příležitosti
proces posilování energetického sektoru, zejména výroby elektrické energie
probíhající regionální rozvoj a industrializace v řadě zaostalých oblastí země
rekonstrukce zastaralé infrastruktury
snaha o zlepšování životního prostředí
silný rozvoj automobilového průmyslu
transformace státních podniků, jejich modernizace
růst soukromého sektoru
budování exportních továren
vysoký příliv zahraničních investic
příprava pro ČLR prestižních mezinárodních akcí (Olympijské hry 2008, Světová výstava 2010);
zájem bank o financování projektů v Číně
Hrozby
možnost eskalace napětí v oblasti
přehřátí ekonomiky, možnost následného, byť mírného zbrzdění růstu
bankroty neefektivních státních podniků
rozpor zájmů mezi rozvinutým pobřežím, centrální vládou a chudými západními provinciemi
přetrvávající rozdíly mezi tempy rozvoje měst a venkova
možnost narušení ekonomických vazeb a rozpory v důsledku pokračující ekonomické reformy a přetrvávajícího centrálního systému rozhodování a politického řízení
dynamický nárůst konkurenceschopnosti domácích výrobců
skutečnost, že čínský trh je atraktivní pro nejsilnější světové výrobce a ve většině oborů vede k vytvoření náročného konkurenčního prostředí
