Případ otočené restituce zámku Opočno má několik rovin, tou zjevně nejdůležitější je politizace Ústavního soudu. V nálezu senátu a předpokládaném rozhodnutí pléna nejde jen o "spor o restituční tečku". Klíčové pro vývoj moderní české demokracie je toto: Ústavní soud náhle zcela změnil dosavadní způsob rozhodování. "Změna", ve skutečnosti otočka čelem vzad do rovnostářské minulosti, nastala díky tomu, že noví soudci mají "pochopení pro potřeby doby".
Jinak řečeno, prezidentem vybraní soudci jsou věrnější aktuální poptávce než ústavním principům. Pozor - nechci ani v nejmenším naznačit, že by snad ctihodný sbor pracoval na objednávku. Jen je svou mentalitou mnohem blíže názorům politiků i ulice.
Když se před dvěma lety škarohlídi děsili nástupu Václava Klause do nejvyšší státní funkce, varovali zejména před dvěma riziky - jak by naložil se jmenováním členů Bankovní rady ČNB a nominací soudců Ústavního soudu. Zde se temná proroctví naplnila.
Dnešní obrat bylo možné předpovědět ve chvíli, kde se předsedou soudu stal Pavel Rychetský, až do nominace vrcholný politik vládní strany a muž, který coby vládní legislativec stál v pozadí mnohých rozhodnutí kabinetu, která tehdejší Ústavní soud zrušil jako protiústavní.
Aby mně bylo rozuměno: neproblematizuji odborné či mravní kvality soudce Rychetského; tvrdím však, že Ústavní soud musí být od aktuální politiky co nejvzdálenější, jinak je - i při nejčistším svědomí soudců - ohrožena jeho nezávislost.
Klíčová pravomoc Ústavního soudu spočívá v právu rušit zákony, vyhlášky či jiná rozhodnutí, pokud jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Smyslem jeho existence bránit základní práva a principy před aktuální politickou náladou. Ústavní soud je fakticky jediným protihráčem veškeré politické moci. Proto ve chvíli, kdy je nakloněn politickým potřebám, ztrácí veškerý smysl.
Ústavní soud celá léta neochvějně bránil ústavnost. Ať už ve chvíli, kdy chtěla oposmluvní mašina zredukovat nezávislost emisní banky, či když chtěla většina náhle vymazat novým volebním zákonem malé strany z mapy.
Fareed Zakaria ve své Budoucnosti svobody brilantně ukazuje, že samotná vláda většiny naši svobodu nezajistí ani v nejmenším. Dodejme: Bez silného, nezávislého a nejhlubším principům spravedlnosti oddaného Ústavního soudu se místní vláda lidu brzy změní z liberální demokracie na tyranii plebejské a rovnostářské většiny.
petr.kambersky@economia.cz
