Vlády v nových zemích Evropské unie si lámou hlavy s tím, jak se vypořádat s kamióny. Jenže z rozsáhlé studie nevládních organizací střední a východní Evropy vyplývá, že právě tyto vlády se na nebývalém rozmachu silniční nákladní dopravy značně podepsaly - zaplatily ho.
Velká část peněz z evropských fondů i národních rozpočtů směřuje do dopravních projektů, které rozvíjejí nejméně ekologický druh dopravy - po silnici.
Například z "dopravních" půjček Evropské investiční banky šlo do střední a východní Evropy v letech 1998 až 2003 skoro šedesát procent na silniční projekty. Železnice získala 18 procent, veřejná městská doprava 7,5 procenta a kombinovaná doprava necelé procento peněz. Podobné je to i s evropskými fondy nebo půjčkami od Světové banky.
"Většina peněz mířila do podpory silniční a letecké dopravy, zatímco železnice a rozvoj veřejné dopravy dostaly mnohem méně," uvádí se ve studii, na níž se podílelo i české Hnutí Duha.
Jsou výjimky: například v Maďarsku či Česku šly peníze z evropského fondu ISPA na železnici. "Ale stát velké investice následně využil na další rozvoj silniční dopravy," uvádí se ve zprávě.

Železnice na ústupu
V zemích východní Evropy výrazně přibylo v posledních letech nákladní dopravy. Rekordmanem je Litva, kde za čtyři roky stoupla takřka o čtyřicet procent.
"Zásoby, které byly dříve na dvoře nebo ve skladu, jsou dnes na silnici," všiml si někdejší ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos.
Jenže zatímco zboží přibývá, železnice o zakázky přichází. Podíl železniční dopravy klesl v nových členských zemích v průměru o devatenáct procent. Výrazně více se vozí po silnicích.
Typickým příkladem je Polsko, které v posledních letech zdvojnásobilo síť rychlostních komunikací. Naproti tomu objem nákladní železniční dopravy klesl o třetinu.
Kromě Polska posílila nejvýrazněji silniční nákladní doprava ještě v Litvě a ve středu Evropy: na Slovensku a v České republice.

Budoucnost? Ještě horší
S tím, jak přibývá kamiónů a osobních aut, ničí se více silnice, ve velkých městech houstne ovzduší a čím dál více lidí je vystaveno nezdravému hluku. Přibývá dopravních nehod s tragickými následky a velkými hmotnými škodami.
Ačkoli studie ukázala, že z veřejných rozpočtů jde nejvíce peněz právě na silniční dopravu, například česká vláda se netají tím, že by do stavby dálnic dala ještě více peněz - kdyby je ovšem měla.
Dálnice ještě nevedou do všech velkých měst, třeba do Ostravy či Českých Budějovic. "Naše dálniční síť je stále málo hustá," připouští i Petr Moos, podle něhož jsou nové silnice nutné k ekonomickému rozvoji země.
"Dopravní politika nových zemí Evropské unie se zaměřuje na stavbu nových rychlostních tahů, zatímco opravě a údržbě současných komunikací není věnováno dost pozornosti," upozorňuje však zmíněná studie.
V Česku je poškozeno zhruba 40 procent silnic I. třídy a přibližně pětina dálnic. Na opravu a údržbu dálnic a silnic I. třídy by bylo potřeba každý rok pět až šest miliard. Ředitelství silnic a dálnic ovšem letos dostalo - včetně mimořádného příspěvku po tuhé zimě (552 miliónů) - necelé tři miliardy korun.
Experti Evropské unie odhadují, že do roku 2020 vzroste nákladní silniční doprava přibližně dvojnásobně. Náklady na rozvoj dopravy (všech jejích druhů) půjdou do stovek miliard eur.
Agenda, str. 2 Komentář, str. 9

Doprava po silnicích dostává přednost