Česká republika stejně jako dalších deset členských států Evropské unie neplní kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny, tedy pro převzetí jednotné měny eura, uvedla včera Evropská komise (EK) ve své pravidelné "konvergenční zprávě", již vrcholná instituce unie vydává každé dva roky.
Smířlivější tón nenasadili ani činitelé Evropské centrální banky (ECB), kteří ve své včerejší hodnotící zprávě oznámili, že noví členové Evropské unie zatím nejsou dostatečně připraveni na to, aby přijali euro. ECB vytkla Česku zejména nedobrý stav veřejných financí. Relativní "pochvalu" naopak sklidily pobaltské státy Estonsko a Litva, které podle frankfurtské cedulové banky učinily největší pokrok ve snaze přiblížit se eurozóně.
Členy eurozóny není v současné době třináct států Evropské unie. Deset nových členů a Švédsko mají postavení "členských zemí s výjimkou" a přijetí jednotné měny je u nich považováno pouze za otázku času. Neúčast Británie a Dánska v Eurolandu pak plyne z jejich "zvláštního statusu".

Jak si stojí Česko
Česká republika v současné době splňuje dvě z požadovaných pěti kritérií pro vstup do eurozóny. Míra inflace i dlouhodobá úroková míra se v srpnu nacházely pod referenční mírou. Hlavní problém se týká rozpočtového deficitu, který v případě Česka výrazně překračuje požadovanou úroveň tří procent hrubého domácího produktu. Nedostatky lze nalézt též v institucionální oblasti - zákonodárství neodpovídá požadavkům na začlenění České národní banky (ČNB) do Evropského systému centrálních bank a česká koruna není dosud zapojena do směnného mechanismu ERM II Evropského měnového systému.
Evropská centrální banka nejvíce vytýká zájemcům o přijetí eura stav veřejných financí. Z deseti nových členů neplní šest z nich rozpočtová kritéria. Ve své zprávě centrální banka přímo uvádí, že "další fiskální konsolidace je nutná".

ČNB se zprávou souhlasí
Ekonomičtí experti s výroky Evropské centrální banky souhlasí. "Hodnotící zpráva je objektivní a vyvážená a s jejím vyzněním lze souhlasit," řekl agentuře ČTK člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Jednotlivé národní vlády však ze zprávy radost zřejmě nemají. Otmar Issing, hlavní ekonom ECB, na jejich adresu prohlásil: "Některé země se v otázce přibližování k eurozóně propadly zejména z politických důvodů". Narážejí tak na úkoly hodné "chytré horákyně" - redukce sociálních výdajů potřebná ke splnění konvergenčních podmínek a zároveň splnění slibu, že životní standardy po vstupu do Evropské unie porostou. Před tímto dilematem stáli premiéři nových členských států a už čtyři z nich to stálo "hlavu". Po vstupu do unie se ve funkci neudržel polský, český, maďarský ani slovinský předseda vlády.
Rozpory mezi vládními představiteli a členy centrální banky panují v ČR v otázce termínu přijetí eura. "Pokud reformy budou pokračovat daným tempem, nevidím žádný důvod obávat se (pozdějšího přijetí eura)," uvedl včera ministr financí Bohuslav Sobotka pro agenturu Bloomberg.
Reagoval tak na úterní vyjádření člena bankovní rady ČNB Luďka Niedermayera, podle nějž se při současném tempu snižování rozpočtového deficitu nepodaří přijmout jednotnou měnu v roce 2010.
Niedermayera podpořil další člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha, jehož prohlášení dnes citovala agentura Bloomberg: "Česká republika bude schopna přijmout společnou evropskou měnu ve stanoveném termínu, pokud bude chtít. Žádný z makroekonomických problémů není tak vážný jako hrozba plynoucí z vládních slibů".

Německo kritéria neplní
Kritika zaznívá i z úst analytiků. "V uplynulých letech k žádnému snižování deficitu v Česku nedošlo," uvedl Petr Zahradník, ekonom České spořitelny. Ekonomové jsou přesvědčeni, že některá z konvergenčních kritérií stát neplní proto, že jsou nastavena velmi přísně. Paradoxem zůstává, že ačkoliv prezident ECB Jean-Claude Trichet ke zprávě banky uvedl, že "je zřejmé, že dává špatný signál", polovina stávajících členů Eurolandu, třeba Německo, rozpočtová pravidla porušuje, nebo je na cestě k jejich porušení v nejbližší době. Podle agentury Reuters jsou za nejhůře připravené státy pokládány Polsko a Maďarsko.
Česko hospodaří nejhůře, str. 4

EKONOMICKÉ INDIKÁTORY KONVERGENCE