Nemůžeme popřít, že scenárista Charlie Kaufman je ďábelsky chytrý a obratný vyprávěč. Jeho mysl se ubírá po podivných cestičkách, o které většina lidí působících v zábavním průmyslu ("neříkej tomu průmysl!") ani nezavadí.
Ale Kaufman má i svou odvrácenou tvář. Jeho výkony jsou nevyrovnané. Jeho filmy se sobě nebezpečně podobají. A komerčně jsou vesměs neúspěšné.
Pro Věčný svit se Kaufman spojil se špičkovým režisérem videoklipů Michelem Gondrym. Zvláštní volba, uvážíme-li, že jejich předchozí společné dílo (a Gondryho filmový debut), známé u nás pod názvem Slez ze stromu, je z Kaufmanovy filmografie spolehlivě nejhorším dílkem.
Gondry se ale osvědčil jako režisér se smyslem pro výtvarný detail. Ve Věčném svitu, který se zčásti odehrává v mysli hlavního hrdiny, toho bohatě využívá. Ale filmu to vlastně příliš neprospívá. Místo aby vizuálně podpořil Kaufmanovo excentrické literátství, spíše s ním soupeří.
Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
