Kromě mléčných výrobků jsou probiotika také součástí různých kapslí, které mají zlepšit zdraví. Na krabičkách prodávaných v lékárnách, drogériích či takzvaných zelených lékárnách si pak můžete přečíst, že mají dokonalé složení, jedna kapsle obsahuje několik druhů baktérií či miliardy léčivých buněk.

Co to vlastně ta probiotika jsou? V roce 1908 nositel Nobelovy ceny ruský vědec Ilja Mečnikov zveřejnil teorii o tom, že konzumace jogurtů obsahujících laktobacily přispívá k dlouhověkosti. Toto pozorování vedlo ke koncepci "probiotic", což v řečtině znamená "pro život". Termín byl poprvé použit v roce 1965 jako slovo opačného významu ke slovu "antibiotic". Probiotika jsou tedy kultury živých mikroorganismů, které člověka pozitivně ovlivňují, a to zlepšením vlastností jeho vlastní mikroflóry - především střevní. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobaktérie. Laktobacily se vyskytují v zažívacím traktu a v pochvě, v mateřském mléce a spolu s bifidobakteriemi jsou hlavní příčinou kvašení mléka. Bifidobaktérie tvoří významnou součást flóry tenkého i tlustého střeva.

K snídani mléčný výrobek s živými kulturami

Proč jsou probiotika tak důležitá? Nejsou to léky, ale působí v těle na bakteriální mikroflóru - tedy na to, jaké baktérie budou ve střevech žít a případně způsobovat potíže. To velmi výrazně ovlivňuje zdraví konkrétního člověka. První probiotikum Lactobacillus gasseri se do těla kojence dostává spolu s mateřským mlékem.

Mikroflóra trávicího traktu je přitom složitě fungující systém. Uvádí se například, že povrch lidského těla dospělého jednice má přibližně 1,75 čtverečního metru, oproti tomu povrch zažívacího ústrojí je asi 150 - 200 čtverečních metrů. Zažívací ústrojí dospělého člověka obsahuje asi 1014 živých baktérií, což je přibližně desetkrát více, než je celkový počet buněk lidského těla. Toto množství baktérií váží 1 - 1,5 kg a tvoří až 30 procent objemu stolice. Je tedy zřejmé, že udržet mikroflóru v pořádku je velmi důležité. Jak toho ale dosáhnout? Které výrobky si vybrat? Jsou v podstatě dvě možnosti. Buď konzumovat probiotika z mléčných kysaných výrobků - tedy z jogurtů, jogurtových mlék a zákysů. Druhou pak je polykat pilulky s probiotiky.

Mléčných výrobků s probiotiky je na trhu velké množství. Přitom není třeba se příliš orientovat v tom, který laktobacil či bifidobaktérii obsahují. Je jich totiž veliké množství a jejich efekt je víceméně stejný. Každý z laktobacilů a bifidobaktérií má dvouslovný název, například Lactobacillus gasseri, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium bioyoghurts, Laktobacilus casei. Ty mají další podskupiny, biochemici je rozlišují pouze čísly. Potravinářské či farmaceutické firmy si ale mohou zaregistrovat svá (další) přízviska, která pak využívají především v reklamě. Pokud tedy výrobce o "svém" druhu baktérie tvrdí, že je jedinečná či výjimečná, není to pravda.

Podstatné ale je, aby některé z těchto probiotik ve výrobku vůbec bylo. Jsou totiž jen v těch, které obsahují živé kultury. Nemají dlouhou dobu trvanlivosti a výrobce obvykle na obalu deklaruje, že jde o živé kultury. Můžete si to také otestovat sami. Když totiž vyndáte jogurt či kefír na více než hodinu z ledničky, vyfoukne se obal. To značí, že probíhá kvašení, kterému se daří v teple. Výrobek by neměl být s baktériemi tepelně zpracován, upraven ani termizován. Pokud ano, musí být baktérie dodány až po této tepelné úpravě, která má většinou dezinfikující funkci. Každý výrobek obvykle obsahuje převážně jeden druh probiotika.

Půl litru obyčejného jogurtu s živými kulturami může stát 15 korun, podobnou sumu ale zaplatíte třeba za deci nápoje s laktobacilem. Přitom druhý výrobek jiné výhody nemá. Při výběru těch správných tedy není - jako obvykle - dobré podléhat reklamním tahům daných firem.

Pokud tedy chcete dostat do těla dostatečné množství probiotik, dejte si každý den k snídani mléčný výrobek s živými kulturami. Je celkem jedno, zda je to jogurt, jogurtové mléko či zákys. Lepší je probiotika konzumovat po ránu, protože se organismus čistí a je vhodnější, když jiné potraviny nepůsobí proti. Ale není to zas až tak důležité, v podstatě je probiotika možné jíst kdykoli.

Probiotika ve formě mléčných výrobků mají jednu výhodu. Mléko je totiž dobrým zdrojem vápníku a ten je důležitý pro tvorbu kostí. Je to podobné jako s vitamíny - v těch syntetických se není snadné vyznat a vlastně vždy nejlepší a nejbezpečnější je jíst zeleninu a ovoce. A stejně jako přírodní vitamíny by probiotika neměla být lékem, po kterém saháte v případě onemocnění, ale běžnou a každodenní součástí stavy.

Obnoví flóru

Nicméně ani probiotika v tabletách není třeba zatracovat, na trhu je jich opět nepřeberné množství a ani odborníci nejsou přesně schopni říci, která z nich si vybrat. Platí podobné zásady jako u vitamínů či jiných potravních doplňků. Nepodléhejte reklamě, vybírejte si spíše preparáty od větších a známějších firem, které jsou na trhu delší dobu. Probiotika v tabletách jsou vhodná také pro ty, kdo nemají rádi nebo nesnášejí mléčné výrobky.

Jak již bylo uvedeno, probiotika jsou důležitá pro udržení rovnováhy vaginální a střevní flóry, která pak následovně ovlivňuje i další pochody v těle. Některé pozitivní vlivy byly již prokázány, jiné se pouze předpokládají. Pozitivně tedy rozhodně působí u některých druhů průjmů, předpokládá se, že pomáhají při revmatoidní artritidě, střevních zánětech, cystické fibróze, zánětech pochvy a alergiích.
Laktobacily brání růstu baktérií, které způsobují střevní záněty a průjmy. Proto je dobré je zejména v době dovolených užívat preventivně. Okyselují totiž prostředí střev tím, že produkují kyselinu mléčnou, a brání tak růstu například salmonely. Probiotika také pomáhají proti průjmům následujícím po léčbě antibiotiky. Antibiotika totiž působí i proti mikroorganismům, proti nimž to není třeba, a ovlivňují tím následné osídlení mikroorganismů ve střevech. Tělu pak déle trvá, než se střevní flóra, důležitá mimo jiné právě pro obranyschopnost organismu, dá do pořádku. Kromě průjmu je člověk zranitelnější i vůči další infekci.

Chrání před střevními potížemi a léčí je

Laktobacily je tedy dobré tělu dodat okamžitě, jakmile je skončena antibiotická léčba. Přitom průjem může ještě trvat. Pokud není průjem léčen antibiotiky, pak probiotika přicházejí na řadu od začátku průjmů. Respektive první den se doporučuje půst a pak je již dobré jíst denně jeden živý jogurt.

Pokud máte pocit, že do sebe při střevních potížích kysaný mléčný produkt "nedostanete", užívejte probiotika v tabletách (minimálně s 10 milióny baktérií). Probiotika je možné jíst spolu s léky, které se na průjem užívají nejčastěji - tedy Smecta, Endiaron či Imodium. Při užívání léků se ale raději poraďte s lékařem či lékárníkem, zda neexistují nějaké interakce.

Laktobacily také pomáhají zlepšit celkovou imunitu, zřejmě působí i proti zánětům horních cest dýchacích. Pozitivně působí i proti nebezpečné baktérií Helicobacter pylori, která je původcem zánětů střev a žaludečních vředů. Vliv mají i na hladinu cholesterolu, kterou snižují. Zároveň tak chrání proti infarktu a jsou důležité i v prevenci onemocnění srdce a vysoké hladiny cholesterolu.

Důležitá je jejich role v ochraně vaginální a močové oblasti u žen. Produkují totiž mimo jiné i peroxid vodíku a okyselují prostředí v této oblasti. Probiotické baktérie vytvářejí na vaginální sliznici bariéru proti pomnožení bakteriálních kmenů způsobujících záněty. Proto existují i čípky a dokonce hygienické kapesníčky vhodné na ošetření daných míst. Ty jsou určeny zejména ženám, které jsou náchylné k infekci například po koupání či pohlavním styku. Někteří odborníci zdůrazňují i to, že prostředí v oblasti pohlavních orgánů ovlivňují pozitivně i probiotika, která sníte. Tento efekt je v současnosti stále zkoumán, ale zcela určitě živé jogurty nemohou uškodit, vždy jen pomáhají.

Odborná spolupráce: Pavel Suchánek, odborník na výživu v Institutu klinické a experimentální medicíny

Související