Řecký chuďas se stal fotbalovým králem

/od našeho spolupracovníka/
Dvě utkání v úvodu kvalifikace Řekové prohráli 0:2 a na závěrečný turnaj málem nejeli. Zúčastnili se ho teprve podruhé v historii a stali se šampióny. Mužstvo, jež nikdo mezi favority neřadil, zdolalo ve finále Portugalce 1:0 (už podruhé na turnaji) a vavříny patří jemu.
Před každým světovým nebo evropským šampionátem se hlavní adepti na královskou korunovaci hledají mezi renomovanými fotbalovými aristokraty. Také letos se nejvíc mluvilo o Francii, Anglii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, ale královská koruna nakonec připadla po vzoru pohádek "chuďasovi".

Totální defenzíva

"Je těžké přijmout tento výsledek, ale musím uznat, že Řecko bylo lepší," řekl po finálovém utkání zklamaný trenér Portugalců Luiz Felipe Scolari. "Pokusili jsme se hrát s maximální trpělivostí, ale rozhodla jedna nepozornost při rohovém kopu. Řecko mělo dokonalý defenzívní systém a dokázalo ho bezchybně praktikovat po celý turnaj. Vyhrálo zaslouženě," podotkl.
Řeckou defenzívu mnozí proklínali, mluvilo se o betonování, antifotbalu a totálně destruktivní hře. Nikdo si se systémem, který svým hráčům vštípil kouč Otto Rehhagel, nedokázal poradit. Ve vyřazovací části nedostalo Řecko po 285 minut ani jeden gól, a to proti němu stáli vyhlášení francouzští, čeští a portugalští kanonýři. A pokaždé k vítězství stačilo jediné zaváhání soupeřů.
O koncentrovanosti Řeků na obranu svědčí i konečná statistika. V průměru střel na utkání byli druzí nejhorší (7,8), co do počtu střel na branku pátí od konce (3,5). V držení míče rovněž předposlední (43 %) a průměr 1,1 branky na utkání je zařadil na osmé místo. Ještě nikdy v historii se nestalo, aby mistr Evropy vykazoval tak nízká ofenzívní čísla.
"Ve fotbale nejsou výsledky spravedlivé nebo nespravedlivé, jsou to jenom výsledky. Nic víc, nic míň," řekl už po druhém utkání ve skupině proti Španělsku Rehhagel. "Ale kdo jenom brání, nemůže turnaj, jako je Euro, vyhrát," připojil po vítězném finále.

Bylo tam podcenění?

Řecku se v závěrečné přípravě vůbec nedařilo a ve skupině bylo považováno za jasného outsidera, který by při troše štěstí mohl skončit třetí před Ruskem. "Málokdo nám důvěřoval, ale já jsem přednosti a schopnosti tohoto týmu znal dokonale a hráčům jsem bezezbytku věřil," podotkl po finále Rehhagel.
Jak mistrovství Evropy začalo, tak i skončilo. Hned na úvod si domácí Portugalci naběhli a prohráli 1:2. "Hráči se přesvědčili, že mohou porazit každého," usmíval se tehdy Rehhagel. Řekům pomohlo i to, když viděli Španěly trápící se proti Rusku. Byli pak pod jejich tlakem, ale uhráli remízu 1:1. V posledním zápase ve skupině proti Rusku stačilo, aby inkasovali o jediný gól víc, a jeli by domů. "Rusové nás překvapili, ale myslím, že jsme postoupili zaslouženě," oddechl si Rehhagel po prohře 1:2.
Ve vyřazovací části pozdější mistry stále mnozí nebrali úplně vážně. "Ano, postoupili, ale teď už to bude nad jejich síly," zněl obecný hlas. Jenže čím dál častěji se ukazuje, že rozdělení fotbalového světa na velké, neporazitelné, a na malé, příštipkující, je minulostí. Úspěch tkví v detailech, a kdo je dokáže využít, stane se šampiónem. Nebo, chcete-li, v každé chybičce. "Když žádnou neuděláte, neprohrajete," říká nizozemská legenda Johan Cruyff. Za příklad vzal samotné finále: Řekové kopali jediný roh a Charisteas ho proměnil ve vítězný gól. Portugalci jich měli deset, všechny k ničemu.
Na Euru se sešlo mnoho hráčů patřících mezi takzvané hvězdy. Henry, Zidane, Totti, Vieri, Raúl, Vicente, Cristiano Ronaldo, Beckham, seznam by mohl pokračovat. Řekové byli "bezejmenní", ale už se o řadu z nich vehementně zajímají evropské velkokluby v čele s Realem Madrid.

Euforie před olympiádou

Zcela jiný náhled na vítězství panuje pochopitelně v zemi šampiónů, která už zanedlouho přivítá letní olympijské hry. Hlavní dopravní tepny Atén zažily kolaps, autobus s hráči se z letiště nemohl prodrat na historický stadión Panathinaikon. Fotbalisty chtělo vidět přes 300 tisíc fanoušků, ale do ochozů se jich vešla jen třetina.
Novodobé bohy fotbalového Olympu si prostě nikdo nechtěl nechat ujít. Peloponéský poloostrov zachvátila horečka jediného starořeckého slova - "Nenikekamen!", neboli "Zvítězili jsme!".