Kultura konzumu zajímá spisovatele i filmaře

Reklama a marketink s sebou přinesly celý nový jazyk, který vnímaví tvůrci vzápětí využili. Nejedná se o ojedinělé pokusy. Jedním z nejvydařenějších je například povídková sbírka mladého slovenského autora Michala Hvoreckého Lovci & sběrači z r. 2001, jež vyšla o dva roky později i česky.
V novele Brand party se čtenář seznamuje se všemi marketinkovými triky, které ovládají promotéři masových akcí, ovšem v ironické hyperbole. Nemanipuluje se již s jedinci, ale rovnou s celými cílovými skupinami, okouzlením či podplacením jejich "opinion leaderů", případně využitím jejich hodnotových priorit.
Naopak marketinkovému segmentu nazvanému "spotřebitelské chování" je věnována povídka První vítězství hypermarketů (v originálu ještě "supermarketů"). Hvorecký hypnotizuje statistikami a čísly přesně určujícími, jak se zákazník v hypermarketu chová a jak je mu možné zboží co nejlépe vnutit.
Celou povídku provázejí cynické maximy kombinované s marketinkovými poučkami: "Konzumenti přece nejsou jen sběratelé věcí, ale především sběratelé pocitů. (...) O velkém rodinném nákupu jako symbolu uspokojení široké škály neuróz naší generace dokážu přednášet celé hodiny."

Osudový lidský faktor

Této rovině je blízký styl Klimáčkovy hry Hypermarket recenzované níže. Dokonce tak blízký, že bychom mohli hovořit o výrazné inspiraci. Také v Hypermarketu padají věty jak vystřižené z Hvoreckého: "Lidé si přebytečné napětí z nakupování kompenzují sexem. Až třicet procent dětí bylo počato po návštěvě hypermarketu." Rovněž orwellovský začátek a apokalyptický závěr hry povídku připomínají.
Obě tato díla vyznívají podobně: Moderní člověk se v posledku nedovede přizpůsobit tempu technologií a systémů, kterými se obklopil. V nejodcizenějším prostředí nakonec vyvře na povrch "lidský faktor", jak se alibisticky říká naší nejvnitřnější podstatě. V technohantýrce současného newspeaku je lidský faktor pěkný prevít - přes veškerou snahu nedokáže být kompatibilní s ostatními, nelidskými faktory. Naštěstí pro nás.
Prostředí hypermarketů fascinuje také brněnského autora Pavla Jiráska. Palác spotřeby získává až mystické rysy novodobého náboženství v povídky Velechrám, která vyšla ve sbírce Podobenství (2000). A Jiráskově sbírce básní Doba popová (2003) vtiskl grafik Petr Babák přiléhavou úpravu, když nechal celý náklad knihy opatřit přebaly z letáků obchodních řetězců. Přibyl jen dotištěný titul knihy a výrazné "razítko" s cenou.

Nic nového pod sluncem

Ne vždy se ovšem podaří z tématu konzumerismu vytěžit více. Zítra má českou premiéru film Úsvit mrtvých, remake kultovního díla George Romera. Původní snímek, v němž se skupina hrdinů v prázdném obchodním domě brání hordám oživlých mrtvých, byl okamžitě pochopen jako vtipná satira konzumentství. Nový film bohužel toto téma neobohatil, nepočítáme-li jízlivou poznámku, že zástupy zombií přivádí k budově nejspíše přežívající nákupní instinkt.
V českém prostředí se často setkáváme také s povýšeným intelektuálním pošklebováním nad stádností prostých spotřebitelů a nad macdonaldizací společnosti. Odborníci na populární kulturu však již čtvrt století píší o tom, že lidé nejsou jen konzumujícími roboty. Nacházejí si ve spotřebním zboží své vlastní symbolické hodnoty a využívají je k budování svého společenského statutu.
Téma hypermarketů a polemika kolem dokumentu Český sen dokonce podnítily Českou televizi k tomu, aby nový díl diskusního pořadu Na hraně věnovala motivu "Nakupuji - tedy jsem". Bude odvysílán v pondělí 21. června na ČT 2.