Národní tým namíchal koktejl ze slz štěstí a smutku

/od našeho spolupracovníka/
Opojná sláva i hluboké zklamání. Tyto pocity provázely československé a české fotbalisty v historii mistrovství Evropy vrchovatou měrou. Se slzami štěstí ze zisku titulu v roce 1976 a ze stříbrných medailí o dvacet let později kontrastuje fakt, že v polovině závěrečných turnajů červeno-modro-bílé dresy zcela scházely.
Československý fotbal stál u prvního výkopu. Když v roce 1958 Evropská fotbalová unie (UEFA) posvětila vznik kontinentálního turnaje pod názvem Evropský pohár národů, vznikl problém s počtem účastníků. Přihlásilo se jich totiž sedmnáct, a tak se o jedno místo v osmifinále bojovalo v předkole. Proti Irsku vybral los právě svěřence trenéra Rudolfa Vytlačila.
I když československý tým historicky premiérový zápas v Dublinu prohrál 0:2, na Tehelném poli v Bratislavě vše napravil kanonádou 4:0 a postoupil. Fotbalisté se lvíčkem na prsou se nakonec protlačili až na závěrečný turnaj do Francie. V semifinále sice nestačili na pozdější mistry ze Sovětského svazu, ale v zápase útěchy o bronz si poradili s místní jedenáctkou.

Medailové pravidlo

Vznikla medailová tradice, kterou porušil až český výběr na předchozím turnaji v roce 2000. Platilo, že pokud se naši fotbalisté na finálový turnaj probojovali, nikdy se nevrátili bez cenného kovu. Hned druhá československá účast na ME 1976 se zapsala do evropské fotbalové kroniky zlatým písmem. Tým trenéra Václava Ježka postoupil přes Anglii, Portugalsko a Sovětský svaz na závěrečný čtyřčlenný turnaj do Jugoslávie.
Ten vstoupil do historie jako nejvyrovnanější, ani jedno ze čtyř utkání neskončilo v základní hrací době. Po vítězném nastavení v semifinále nad Nizozemskem (3:1) přišel finálový penaltový rozstřel s Německem a nesmrtelný Panenkův dloubák do sítě gólmana Maiera.

Druhý úspěšný rozstřel

Také třetí účast československých fotbalistů na ME v roce 1980 přinesla medaili. Poprvé na závěrečném turnaji hrálo osm mužstev ve dvou skupinách a los do jedné svedl všechny medailisty z předchozího šampionátu, Československo, Německo a Nizozemsko. Němci skupinu vyhráli a šli do finále proti Belgii. Druhé týmy ze skupin hrály o bronz a československý tým v Neapoli čekali domácí Italové. Po remíze 1:1 opět rozhodovaly pokutové kopy. Bronzové vysvobození přišlo až v deváté sérii z Barmošovy kopačky.
S německým osudem je svázán poslední úspěch, tentokrát už samostatného Česka na Euru 1996 v Anglii. Výběr Dušana Uhrina podle expertů ani neměl postoupit ze skupiny, ale pak se přes Portugalsko a Francii prosadil až do finále. Proti Němcům... Bergerova penalta po hodině hry zažehla velkou naději v českých srdcích, kterou ale zhasil střídající Bierhoff. Jeho vítězná trefa na 2:1 z páté minuty prodloužení byla prvním "zlatým gólem" v historii šampionátu.

Šestkrát u televize

Naopak nit nezdarů prodloužil před čtyřmi lety tým Jozefa Chovance. Kvalifikaci prošel s deseti výhrami bez ztráty bodu, ale v Nizozemsku a Belgii nepostoupil ze skupiny. Po porážce s Nizozemci přišla stopka už ve druhém utkání s Francií.
Češi se ale na závěrečný turnaj alespoň probojovali a nemuseli na něj koukat jen v televizi, jak se dříve stávalo v každém druhém případě. Hned ve druhém ročníku úřadující vicemistři světa z Chile 1962 nestačili na NDR a vypadli už v předkole! Za čtyři roky skončily snahy o reparát pro změnu hned v základní kvalifikační skupině - Československo prohospodařilo postup v posledním domácím utkání s Iry, kteří už byli ze hry. Stejně dopadlo v kvalifikaci ME 1972, v přímém souboji o postup s Rumuny stačil bod, ale hosté v Bukurešti prohráli 1:2.
Na návrat se čekalo 16 let a po medailovém blýskání z let 1976 a 1980 přišla druhá, stejně dlouhá přestávka - naděje a touhy československého fotbalu zahrát si na ME v letech 1984, 1988 a 1992 skončily pokaždé v kvalifikaci.

Československý a český tým na ME 1960 - 2000

Rok závěr. turnaj umístění
1960 ano 3. místo
1964 ne předkolo
1968 ne kvalifikace
1972 ne kvalifikace
1976 ano 1. místo
1980 ano 3. místo
1984 ne kvalifikace
1988 ne kvalifikace
1992 ne kvalifikace
1996 ano 2. místo
2000 ano skupina
zdroj: HN