Průměrná doba spánku je kratší než dříve
Člověk prospí zhruba třetinu svého života. Tak například třiatřicetiletý muž zatím "opravdu prožil" jen 22 let, protože 11 prospal. A devadesátiletá babička? Ta prospala 30 let svého života.
Jenže bez kvalitního spánku žít nelze. Vědci dokázali, že přirozený spánek udržuje tělo ve zdravé kondici.
Samozřejmě, že mezi lidmi existují rozdíly - někomu stačí spát pět hodin, jiný potřebuje osm a půl. V průměru se však doba spánku zkracuje. A to poměrně významně. V roce 1910 byla zjišťovaná doba spánku v průměru devět hodin, v roce 1996 jen sedm a půl hodiny. U lidí, kteří pracují na směny, dokonce jen pět hodin.
Nespavost je nebezpečná
Přibývá také lidí, kteří mají se spánkem problémy. "Poruchy spánku trápí každého třetího obyvatele zeměkoule. Nezanedbatelná část z nich má tak vážné potíže, že mohou zničit jejich zdraví," říká odbornice na poruchy spánku Soňa Nevšímalová, přednostka neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ostatní trpí "pouze" zhoršenou kvalitou života. Potíže se spánkem mají velký vliv na pracovní výkonnost a vedou také k mnoha dopravním nehodám a úrazům. Obecně trpí spánkovými poruchami častěji ženy než muži.
Lékaři upozorňují, že mnoho nespavců se vůbec neléčí. "Pouze 32 procent lidí s těmito problémy se obrátí na lékaře s žádostí o pomoc. Deset procent se spoléhá na volně prodejné léky a bylinky, které jim pomáhají jen se střídavými úspěchy," uvádí Soňa Nevšímalová.
Odborníci stále opakují, že problémy se spánkem by lidé neměli podceňovat. Není třeba se stydět jít k lékaři proto, že nemohu spát.
Nespavost (insomnii) lze v současné době dobře léčit hypnotiky třetí generace, při jejichž užívání nevzniká závislost, neovlivňují paměť a zaručí kvalitní spánek. Další výhodou je, že se neužívají pravidelně, ale pouze tehdy, kdy pacient opravdu nemůže usnout, nebo spí špatně.
Vytvořte si rituál
Chronická nespavost - tedy stav, kdy potíže se spaním trvají více než měsíc - se léčí rovněž hypnotiky, ale pacient musí zároveň dodržovat takzvanou spánkovou hygienu. Znamená to, že by měl chodit spát a vstávat pokaždé ve stejnou hodinu, čtyři až šest hodin před spánkem by neměl pít kávu, alkohol, jíst těžká jídla a kouřit. Nedoporučuje se ani cvičení tři až čtyři hodiny před ulehnutím. Naopak, člověk by si měl vytvořit svůj uspávací rituál. Odborníci ovšem nedoporučují, aby postel byla používána jindy než večer a k něčemu jinému než ke spaní, případně k sexu.
Je také smutnou skutečností, že nemálo lékařů nepovažuje spánkové poruchy za vážnou věc. Pacienty neposílají na odborná vyšetření, nejsou si jisti, jaké prášky na spaní jim mají předepisovat. Přitom poruchy spánku jsou často prvotním příznakem jiné vážné choroby. Pokud si nemocný člověk stěžuje, že nemůže dobře spát, měl by to být pro lékaře signál k tomu, aby podrobně prozkoumal jeho celkový zdravotní stav. A naopak - doktoři by se měli během pravidelných vyšetření ptát svých pacientů, jaký je jejich spánek.
[*]
Faktory zvyšující nespavost
člověk starší 60 let
zdravotní obtíže
deprese a jiné psychické nemoci
rozvod nebo ztráta blízkého člověka
Fakta o poruchách spánku
poruchami spánku trpí třetina populace
37 procent nespavců neudělá nic, aby si pomohli
10 procent se léčí svépomocí, mnohdy špatně
poruchy spánku často signalizují jinou vážnou nemoc
neléčení nespavci škodí sobě a bývají nebezpeční svému okolí
pouze 32 procent pacientů se svěří lékaři se svými problémy
50 procent z nich (tj. pouhých 16 procent všech nespavců ) užívá hypnotika v případě potřeby. A 88 procent z nich je spokojených.
