Hovor s mudrcem i nové texty o exulantech

Žádný výběr ze včera skončeného veletrhu Svět knihy Praha 2004 nemůže být spravedlivý. Na každé podobné akci se pozoruhodných titulů objeví desítky. Vedle bestsellerů i knihy, které by mohly být přehlédnuty, protože nepřinášejí snadné čtení. Zde je několik z nich.

Hvížďala - Sidon potřetí

Novinář a spisovatel Karel Hvížďala stočtyřicetistránkovým paperbackem s názvem 7 slov uzavřel trilogii svých knižních rozhovorů s rabínem Karolem Sidonem.
Řada potvrdila svůj smysl rostoucí úrovní otázek i odpovědí. Především rabín před očima čtenáře vyrostl z muže popisujícího barvité rituály ortodoxních židů v mudrce. Jeho znalost světa a lidí je takového typu, která neprodlévá na povrchu, u popisu a shromažďování informací, ale rychle spěje k ukrytému smyslu. Na tuto rychlost, jinými slovy na praktickou upotřebitelnost poznání je kladen důraz. "Mnohem snadněji se jen filozofuje, nebo poučuje," říká Sidon. Cílem jeho myšlení není více vědění (proč taky), ale prohloubení autentického bytí.
Už léta je Karel Hvížďala špičkovým autorem českého žurnalistického interview, přesto je na místě i pár kritických slov. Protože vycítil, že je skoro vyloučené stát se rovnocenným partnerem pro bytostného myslitele, podnikl masívní "dělostřeleckou přípravu": narešeršoval takové množství pramenů, až jeho otázky připomínají soupis, co, kdy, kde jaký intelektuál prohlásil na židovskou adresu. To však jinými slovy znamená, že skutečným partnerem Hvížďala rabínovi nebyl; nerozvíjí vždy jeho myšlenky spolu s ním, spíš před něj klade intelektuální vějičky.

Škvorecký telegraficky

Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) vydala biografii spisovatele, jehož jméno nese ve svém názvu. Autorkou knížky nazvané Josef Škvorecký je Helena Kosková. Ač se tomu nechce věřit, je to první kniha tohoto typu, pojednávající o spisovateli, který posledních padesát let patří u nás k nejznámějším a nejčtenějším.
Publikace je psaná hutně a úsporně, možná až příliš: na dvou stech stranách se chronologicky probírá kniha po knize, vrší se data, citace z recenzí a chvátá se dál. Místy kniha připomíná nepatrně komentovanou bibliografii.
Než se budou v září slavit spisovatelovy osmdesátiny, objeví se jistě další publikace. Nejvíc se mezi nimi čeká na rozsáhlou monografii, kterou léta chystá literární vědec a spisovatelův intimus Michal Schönberg.

Naši v cizině

Jeden ze Škvoreckého románů, Nevěsta z Texasu, se čtenáři ostatně vybaví nad další "veletržní" novinkou. Její autorka Eva Eckertová, profesorka slavistiky na Connecticut College v USA, ji nazvala Kameny na prérii a zabývá se v ní dějinami české vystěhovalecké menšiny v Texasu od jejích počátků po naše dny. Čtivě, s využitím neznámých pramenů a dobových vyobrazení popisuje období sta let, kdy komunita žila bohatým životem, až se v 50. letech minulého století rozpadla. Ještě dnes se podle autorky v Texasu hlásí k českým kořenům víc lidí než v kterémkoli jiném americkém státě - o rušném životě komunity však svědčí už jenom náhrobní kameny.
Na téma "naši v cizině" zájemci nalezli více: Prostor vydal výbor z poezie německého básníka Franze Wurma, jednoho z posledních žijících svědků někdejší vícejazyčné Prahy.