Bezdotykové baterie si nevymyslel Brusel, ale úřady

Po kauze "koblihy" má Ministerstvo zdravotnictví na kontě další případ, kdy své kroky zaštiťovalo Evropskou unií - a nebylo proč.
Tak, jako před časem nařídil úřad svou vyhláškou prodávat balené koblihy s odkazem na evropskou normu, která neexistuje, nyní změnil hygienickou vyhlášku, která nutila majitele hospod či restaurací nainstalovat do kuchyní umyvadla s bezdotykovou baterií. Tedy taková, u nichž se spouští voda fotobuňkou nebo šlapkou na podlaze.
Když tato vyhláška před třemi roky vyšla, ministerstvo tvrdilo, že jde o nezbytnost. Jedině tak prý mohou podniky splnit přísné hygienické normy z Bruselu.
Před pár dny vyšla v tichosti vyhláška nová. Tento přísný požadavek neobsahuje. Nikdy ho neobsahovala ani žádná bruselská norma.
"Je to signál pro nepoctivé podnikatele, že kašlat na předpisy se vyplatí," míní Mirka Luprichová ze Sdružení podnikatelů v pohostinství. "Ti, kdo nechtěli mít problémy s kontrolami, si už koupili výrazně dražší bezdotyková umyvadla. Kdo se na to vykašlal, může si koupit lacinější modely."
V kuchyních totiž nově mohou být "kohoutky", které se rukou spouští - zapovězeno je pouze ručně zavírat tekoucí vodu. Podnikatelé si tak mohou koupit třeba jednodotykové baterie, z nichž po stisknutí tlačítka teče voda omezenou dobu. "Cenový rozdíl mezi těmito bateriemi je významný," říká Václav Knotek ze společnosti Inter-Com Bohemia, která se na tuto oblast specializuje. "Senzorová baterie, v níž vodu spouští čidlo, je o sto procent dražší."
Z ceníků několika firem vyplývá, že zatímco "jednodušší" baterie vyjde maximálně na tři tisíce korun, u bezdotykových baterií jsou tyto tři tisíce spodní hranicí, stojí osm, ale i deset tisíc korun.
Hlavní hygienik Michael Vít přesto tvrdí, že Ministerstvo zdravotnictví starší vyhláškou nepochybilo. "Podnikatelé si mohli pořídit levnější baterie, kde se voda spouští sešlápnutím pedálu. Nevyžadovali jsme při kontrolách bezvýhradně jen baterie na fotobuňku," říká. "Navíc nám restauratéři potvrdili, že zavedením modernějších baterií snížili náklady na vodu."
Hygienici v krajích mu však nedávají tak úplně za pravdu. Například Petr Dvořák z českobudějovického Zdravotního ústavu: "Naprosto rozumím, že se podnikatelé zlobí. I když umyvadla mohla být nášlapná, málokdo si to uvědomil. Když se mluvilo o bezdotykových bateriích, všichni si raději koupili ty se senzory, aby neměli problémy a nemuseli zavřít."
Podobně hovoří i majitelé restaurací. Úpravy je stály desítky tisíc. "Rekonstrukce i bezdotyková baterie nestály málo peněz. A teď nám hygienici řekli, že jsme to nemuseli mít. Je to k vzteku," prohlásil třeba Jaroslav Nechvátal, majitel cukrárny v Železné Rudě.
Někdejší ministr zdravotnictví Bohumil Fišer, za jehož úřadování vyhláška vznikla, přesto odmítá, že by úřad chyboval. "Šlo o to, aby si třeba kuchař neumyl ruce od masa a pak znovu nesahal na znečištěný kohoutek. Proto jsme do vyhlášky dali možná o něco ostřejší znění, než bylo nutné."

Související