Zákonů, které si odporují, přibylo


Od soboty platí v Česku několik stovek nových zákonů, z nichž si řada navzájem odporuje. Důvod je jeden - neschopnost zákonodárců přijímané normy provázat.
Zatímco právníci i podnikatelé očekávali, že vstupem do EU se domácí legislativa zprůhlední, už teď je patrné, že je tomu naopak - právní prostředí se komplikuje.
Nejviditelnějším příkladem je novela zákona o DPH. Platí čtyři dny a Ministerstvo financí kvůli jejím hrubým nedostatkům musí připravit novelu novely, která by narychlo ušitý zákon opravila. Budou se přesouvat některé položky ze základní do nižší sazby - třeba masokostní moučka.
To přiznal i premiér Vladimír Špidla. "Vím, že jsme vám moc nepomohli," řekl na včerejším setkání s podnikateli v sídle Hospodářské komory.
Neprovázané zákony však nejsou pouze důsledkem rychlého šturmování před víkendovým návratem do Evropy. Odporujících si zákonů je nejméně deset a ne všechny se předělávaly kvůli EU.
Nerozumí si spolu například devizový zákon a zákon o evidenci obyvatel v otázce přechodného pobytu, zákon o hypotečních zástavních listech se zákonem o bankách (kvůli tomu je obtížné získat hypotéku v tuzemské bance na koupi domu v zahraničí). "Často se řeší právní případy, v nichž jde o to, co je a co není stavební pozemek. Nebo jak může vzniknout nová cestovní kancelář, která musí být ze zákona pojištěna a přitom ji nikdo nyní pro případ úpadku nepojistí," říká advokát Tomáš Krejčí, který se specializuje na hospodářské právo.
Co je stavební pozemek, řeší hned čtyři zákony - stavební, o oceňování majetku, katastrální a o DPH. "Žádné rozpory v nejednotných definicích ale nevidím," říká Jiří Nekovář, prezident komory daňových poradců. "Každý zákon totiž stanoví, co je stavební pozemek, jen pro své účely," dodává Alena Hallerová z Ministerstva financí.
S tím však nesouhlasí Ministerstvo pro místní rozvoj. "Několikrát jsme Ministerstvu financí posílali text, ve kterém jasně vysvětlujeme, že by měl být stavební pozemek jednotně definován," uvádí mluvčí úřadu Petr Dimun.
Co je stavební pozemek, je důležité třeba pro berní úřady, když vyměřují daň.
Paragrafy komplikují i vznik nových cestovních kanceláří. Všechny totiž musí být pojištěny pro případ úpadku. Pojišťovny však unisono hlásí: Klienta, který nemá žádnou historii, nepojistíme - je to příliš velké riziko. A žádný zákon je k tomu nenutí. "Na tuto asymetrii jsme několikrát upozorňovali," říká tajemník Asociace cestovních kanceláří Oldřich Freidinger.
Kdo je za nesrovnalosti v zákonech zodpovědný? Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že každý resort si zodpovídá za ty své. Veškeré nesrovnalosti by však měla podchytit Legislativní rada vlády.
Ani Ministerstvo spravedlnosti nemá úplný přehled kolidujících právních norem. "My teď máme jen jeden významný nevyřešený zákon, a to evropský zatykač," říká Iva Chaloupková z ministerstva.
Jedním z důsledků zmatečného zákonodárství jsou zahlcené soudy. "Ne každé jednání u soudu se řídí jednou konkrétní normou. Většinou se právníci opírají o více zákonů. A pokud jsou nejasné a navíc si odporují, je logické, že zbytečně roste počet odvolání," vysvětluje Krejčí.
Kolik peněz protichůdné zákony stát na zbytečně se opakujících soudních sporech stojí, nedokáže nikdo spočítat. "Předloni se odvolalo v občanskoprávním sporu v prvoinstančním řízení více než šedesát tisíc lidí," říká Chaloupková. Jenže data, ze kterých by bylo jasné, kolik lidí se odvolalo kvůli protichůdným zákonům, se neevidují.