90416_vikendZahr_Turku (Turku)
Snímek: Jiří Sedláček

 

Turku navzdory svému modernímu vzhledu patří k nejstarším městům Finska s množstvím historických památek, má velmi atraktivní polohu při ústí řeky Aury a romantický ráz přístavního města, v neposlední řadě pak nabízí i bohaté možnosti kulturního vyžití – je zde totiž neuvěřitelných padesát muzeí, čímž Turku předčí dokonce i Helsinky.

Na Turku oceníte i snadnou dostupnost – je terminálem trajektů, přijíždějících ze Skockholmu a je vzdálené necelých 200 kilometrů od Helsinek, s nimiž má pohodlné dálniční i železniční spojení. S téměř 200 tisíci obyvateli je pátým nejlidnatějším městem Finska a jeho největším přístavem. Většina pamětihodností je však soustředěna v centru a okolí řeky, takže se dá projít za jediný den.

Před návštěvou místních pamětihodností je dobré zvážit, co všechno chceme či máme čas vidět během našeho pobytu. Většině návštěvníků se totiž vyplatí pořídit si turistickou kartu, tzv. TurkuCard. Ta umožňuje nejen volný vstup do všech místních muzeí a dopravu místními autobusy (ovšem na rodinnou kartu cestuje zdarma pouze jeden její člen), ale poskytuje navíc i množství slev ve vybraných restauracích, hotelech a dalších místech. Karta na 24 hodin stojí 21 eur (rodinná 40 eur), na 48 hodin 28 eur. Turistická kancelář, kde si můžete koupit TurkuCard, pronajmout si bicykl (10 eur na den) a získat veškeré potřebné informace o městě a jeho okolí, se nachází mezi hlavním náměstím a nábřežím, v ulici Aurakatu 4.

 

Rok 2005, rok oslav

Turku je nejstarším městem Finska (napřesrok bude slavit své 775. výročí) a jeho první metropolí. Říká se, že jako jediné je skutečně evropské, jelikož má všechny čtyři typické znaky západoevropských měst – řeku jako dopravní tepnu, katedrálu jako centrum náboženské moci, hrad, představující moc světskou, a konečně tržiště jako centrum obchodu. Koneckonců i jméno města souvisí s obchodem – pochází ze slovanského výrazu „torg“ čili „trh“ (jeho švédský název Abo je zase odvozený od jména řeky „A“). Přestože většina budov pochází až z doby po velkém požáru v roce 1827, který zničil téměř celé městské centrum, najdeme zde i stavby z dvanáctého století; nejvýznamnější z nich, hrad a katedrála, pak zahrnují celou škálu stavebních stylů několika staletí. Nechybí zde ovšem ani novodobá architektura. Význačné jsou především funkcionalistické stavby z 30. let minulého století, spojené se jmény architektů jako Alvar Aalto či Erik Bryggman.

Kořeny místní kultury sahají až do 16. století, k renesančnímu dvoru vévody Jana. V 18. století, v období romantismu, přilákala místní univerzita mnoho věhlasných myslitelů a vědců. V té době vznikly první finské noviny a byly založeny mnohé kulturní a ekonomické společnosti. Dnes je Turku nejen centrem kultury, ale i vzdělání (dvě univerzity a umělecká akademie) a informačních technologií.

 

V hlavní roli hrad

Prohlídku města můžeme začít u řeky, podél níž je soustředěna většina pamětihodností, a to u jejího ústí – hradem, který je nejen ústřední historickou památkou města, ale i celonárodním symbolem a fakticky více než 400letým průřezem finských dějin. Finským jménem Turun Linna, švédsky Abo Slott, ale nejznámější je pod anglickým názvem Turku Castle; tento hrad začal vyrůstat kolem roku 1280, prakticky současně s katedrálou. Krátce poté, co stará obchodní osada získala statut města, do něhož přesídlil biskup. V té době bylo Turku nejdůležitějším městem celého Finska (jež bylo od poloviny dvanáctého století součástí švédského království) a hrad měl sloužit nejen jako obranná pevnost, chránící město před nájezdníky od moře, ale i jako sídlo guvernéra, zástupce švédské koruny. Během následujících staletí byl hrad neustále přestavován a rozšiřován, svého vrcholu dosáhl v 16. a 17. století (koncem 16. století byl v hradní věži například vězněn i švédský král Erik XIV.), avšak poté, co se guvernér přestěhoval do centra města, začal jeho význam upadat. Na konci 19. století zde vzniklo muzeum, jež se postupně rozšiřovalo. Dnešní podobu hrad získal po kompletní restauraci v roce 1961. Kromě běžné prohlídky hradních místností s dobových zařízením (nezapomeňte ani na obě působivé hladomorny!) lze doporučit i návštěvu muzejní prodejny historických publikací, kde jsou zájemcům volně k dispozici počítače, představující v zábavné audiovizuální podobě celou historii hradu (kromě finštiny a švédštiny samozřejmě také v angličtině).

 

Podél řeky Aury

Od druhé nejvýznamnější památky, katedrály, ležící na druhém konci historického centra, nás dělí zhruba dva kilometry příjemné chůze podél břehů řeky Aury.

Již zdálky upoutá naši pozornost bitevní loď Karjala, přeměněná v muzeum vojenské námořní techniky, jež kotví při pravém břehu řeky a je součástí komplexu muzeí a námořních exponátů pod souhrnným názvem Forum Marinum. Zájemci o historická plavidla si mohou prohlédnout remorkér Vetäjä V a fregatu Suomen Joutsen z konce 19. století a minolovku Keihässalmi, či navštívit tzv. Korunní obilnici (Crown Granary) s historií výstavby lodí a obdobně laděnou výstavní síň Linnanpuomi. Posledním námořním exponátem je plachetnice Sigyn, jediný dochovaný trojstěžník s dřevěnou konstrukcí na světě. Míjíme stanoviště dalších lodí, tentokrát moderních, zprostředkovávajících spojení s nedalekými ostrovy, výletními letovisky Vepsä, Maisaari a Pähkinäinen. Po jednom z dvojice mostů můžeme přejít na levý břeh, kde leží další dvě muzea: Wäinö Aaltosen Museo, soustředěné na moderní výtvarné umění, anebo zamířit do nedalekého parku, kde je umístěné Biologické muzeum, jež jako jediné představuje faunu i flóru všech oblastí Finska v jejich přirozeném prostředí. Vrátíme-li se zpátky k řece, projdeme kolem majestátní budovy nejstaršího finského městského divadla a dvou stylových lodních restaurací. Koho nezláká tato kulinární exkurze, může se pochopitelně občerstvit i v některých z kaváren, restaurací či bister, jež se nacházejí především na druhém břehu řeky. Zde leží i další z nepřeberného množství zdejších muzeí – Apteekkimuseo čili Lékárnické muzeum, umístěné do domu Qwensel, což je nejstarší obytný dům v Turku z roku 1700, jehož místnosti, zařízené v gustaviánském a rokokovém stylu, představují životní styl vyšších vrstev v období švédské nadvlády.

 

Jen tak se toulat ulicemi

Vycházka po levém břehu řeky pokračuje unikátní dvojicí muzeí Aboa Vetus a Ars Nova v budově paláce Rettig. Zatímco Ars Nova je expozicí současného umění v prostorách paláce, Aboa Vetus neboli „staré Turku“ vzniklo v podzemí, kde byly při renovacích objeveny zbytky středověkého městského bloku. Projdeme kolem městského kulturního střediska, soustředěného ve čtyřech historických budovách a za mostem se nám konečně otevře pohled na malé náměstí s impozantní dominantou katedrály, mateřským kostelem finské luteránské církve. Její jediná věž dosahuje výšky 85 metrů a stejně jako sama katedrála byla několikrát přestavována, naposledy po požáru z roku 1827. Z této doby se datuje i celý interiér katedrály, včetně hlavního oltáře a kazatelny. V postranních kaplích a pod podlahou katedrály jsou hrobky význačných postav finské historie, vladařů, vojevůdců a biskupů. Při poslední renovaci v roce 1979 byla většina katedrály uvedena do původní středověké podoby (kromě zmíněného interiéru) a byly instalovány nové varhany.

Zbude-li vám trochu času po prohlídce historických památek, můžete ho samozřejmě strávit třeba okukováním desítek obchůdků a nákupy suvenýrů v obchodním centru Hansa nedaleko nádraží, v nějaké útulné kavárničce či bistru, anebo procházkou v jednom z mnoha městských parků, podél klidného nábřeží řeky Aury či jen tak ulicemi. Nezapomeňte přitom zajít i na živé ústřední náměstí Turku, Kaupattori, jež se v ranních hodinách proměňuje v jedno velké tržiště, zaplněné stánky a prodejci nejrůznějšího spotřebního zboží, od květin a zeleniny až po turistické cetky.

Od pobřeží Turku se do Baltského moře táhne jedno z nejúchvatnějších souostroví v celé Evropě. Budete-li mít den nazbyt, udělejte si celodenní výlet po ostrovech nebo si dopřejte večerní vyjížďku s večeří a tancem. Lodě vyjíždějí od mostu Martinsilta (poslední před ústím řeky). Loď Ukkopekka vás vezme na „Island Adventure“ (Ostrovní dobrodružství) – kolem ostrova Ruissalo do města Naantali (v 10 a 14 hodin, cesta tam 17 eur, zpáteční 20 eur, děti polovic). Lily a Franz Hoijer jezdí k ostrovům Vepsä a Maisaari.          

 

Jiří Sedláček

 

(IN)

Související