Manažeři mají k podnikům, které řídí, zpravidla daleko blíže než jejich vlastníci a jsou o nich i podstatně lépe informováni. "Informační asymetrie", která mezi vlastníky a manažery vzniká, jim navíc dává příležitost využít firem ke svému prospěchu. Pro chování manažerů, kteří sledují především své vlastní zájmy, se ve vyspělých zemích vžil název oportunní chování.

Projevy oportunního chování jsou pestré

Manažeři mohou řídit firmu způsobem odpovídajícím jejich vlastnímu pohodlí a snaze minimalizovat riziko svého propuštění: mohou se například vyhýbat novým přístupům a podnikatelskému riziku, přestože by zvýšily zisky firem. Mohou i snižovat cíle firem, tolerovat zbytečné náklady a bránit jejich kontrole, ustupovat požadavkům na vyšší mzdy a podobně. Svou odpovědnost přitom mohou skrývat za četnými výbory či kolektivními orgány.

K projevům oportunního chování manažerů lze zařadit i vytváření nadměrného množství podřízených a využívání manažerských výhod či "podnikové spotřeby" - zařizování nákladných kanceláří, objíždění drahých konferencí, vykonávání zbytečných služebních cest... V extrémních případech může jít i o zakrývání celkových výsledků hospodaření (někdy po dohodě s bankami a auditory) či získávání informací využívaných mimo rámec firmy.

Některé z podob oportunního chování manažerů jsou nezákonné, jiné jen v rozporu s obecnými pravidly chování či manažerskou profesionalitou. Jejich odhalení a dokázání však může ve všech případech být pro méně informované vlastníky obtížné a nákladné. Dostatečná motivace k podstoupení vysokých informačních nákladů nezbytných ke zjištění, zda manažeři jednají odpovědně, přitom často chybí zejména menším vlastníkům. Výskyt oportunního chování manažerů může posilovat - a jeho postih ztěžovat - i platná legislativa či převažující interpretace práva a dominující "oportunní" kultura společnosti.

Způsoby řešení problémů

Výrazné excesy, ke kterým ve vztahu mezi manažery a vlastníky v poslední době dochází, vedou v řadě případů k požadavkům na zesílení regulatorních zásahů či kontroly manažerů ze strany veřejných institucí. Tato opatření mohou pomoci - vedou-li k posílení zákonných povinností manažerů - pravidelně a úplně informovat o jejich hospodaření. Méně úspěšná jsou naopak tehdy, posilují-li negativní vztah manažerů vůči riziku a inovacím.

Řešením není zpravidla ani přímé řízení podniků jejich vlastníky. S výjimkou malých firem s omezeným počtem majitelů - například rodinných podniků - jež umožňují přímý vlastnický dohled a existenci společného názoru na vývoj firmy, nedosahují většinou firmy řízené vlastníky výrazně vyšší výkonnosti. Pokud tyto podniky svým rozsahem i stupněm složitosti rostou, projevují se i u nich problémy nedostatečných znalostí na straně vlastníků i příležitostí pro sledování vlastních zájmů na straně manažerů. Kontrola manažerů ze strany vlastníků firmy nemůže být ani v tomto případě dokonalá.

Vyšší efektivitu při omezování problémů spojených s oportunním chováním manažerů mají především "tržně konformní" kontrolní nástroje: k těm hlavním, posilujícím motivaci manažerů jednat v souladu s cíli vlastníků, patří především vhodný způsob manažerského odměňování, konkurence na trzích, na kterých se podniky, jejich kapitál i jejich manažeři pohybují, a působení specializovaných informačních agentur, mimo jiné agentur působících na trzích manažerů.

Tržní dohled nad manažerským chováním

Zkušenosti vyspělých zemí ukazují, že odměňování manažerů přispívá k řešení problému oportunního chování především tehdy, je-li dlouhodobé, probíhá alespoň částečně ve formě firemních akcií, je transparentní a podléhá srovnání s jinými firmami. Tato opatření vyvolávají sice určité náklady, ty jsou však podstatně nižší než náklady spojené se špatným řízením či řízením založeným na sledování vlastních zájmů manažerů.

Výkonnost manažerů a jejich týmů odrážejí především konkurenční trhy výrobků a služeb, na kterých jejich podniky působí. Nejde-li o trhy monopolní, či neexistují-li na nich umělé, administrativní bariéry vstupu, pak podniky, jejichž manažeři jednají oportunním způsobem, ztrácejí dříve či později na trhu svůj podíl. Vývoj tržního podílu je pro vlastníky firem jedním z důležitých nepřímých signálů toho, že řízení jejich společnosti není efektivní.

Nepřímé hodnocení výkonnosti manažerských týmů poskytují i konkurenční kapitálové trhy. Ty umožňují vlastníkům, kteří nejsou s řízením svých firem spokojeni, toto vlastnictví snadno a s relativně nízkými náklady opustit. Orientaci jim usnadňují v řadě případů finanční instituce, které výkonnost firem hodnotí, a specializované informační trhy a periodika, která poskytují profesionální analýzy pro velké i menší investory. Efektivní kapitálové trhy tak snižují náklady vlastníků spojené s kontrolou podnikového managementu. Vývoj na nich spolu s dostupnými analýzami dříve či později oportunní chování manažerů zpravidla odhalí.

Manažeři veřejně obchodovaných společností jsou v důsledku toho vystaveni silnější motivaci jednat v souladu s cíli vlastníků než manažeři firem, s jejichž kapitálem tak snadno obchodovat nelze. Praxe ve vyspělých ekonomikách ukazuje, že kapitálová otevřenost podniků směřuje ke zvyšování jejich výkonnosti a podporuje inovace. Pozici vlastníků ve vztahu k manažerům naopak oslabuje legislativa bránící volnému kapitálovému vstupu a výstupu, omezující možnosti převzetí firem či vstupu zahraničních investic. Oslabují ji i situace, kdy manažeři požívají politické ochrany před možným ohrožením své pozice.
Zájmy vlastníků podporuje i konkurence manažerů a manažerských týmů na trhu práce. Pokud působí trh efektivně - je-li k dispozici dostatek relevantních informací - odměňuje prostřednictvím povýšení a vyšších platů ty manažery, kteří si získali pověst schopných a poctivých, a brání "recyklaci" těch, za něž spíše než finanční výsledky hovoří prokazatelné oportunní chování. Význam transparentních a konkurenčních manažerských trhů je přitom ještě vyšší v zemích, kde některé nepřímé tržní signály zcela nebo vůbec nepůsobí, například proto, že zde nefungují dostatečně efektivní kapitálové trhy. K pružnosti a transparenci manažerských trhů výrazně přispívá i působení specializovaných informační trhů a agentur, například firem zaměřujících se na přímé vyhledávání manažerů.

Autor je konzultantem Consilium Group, Management Consultants