Dálkové ovládání se dere na silnice

Zní to jako rajská hudba: na evropských silnicích je možné v závislosti na vybavení zachránit šest tisíc až čtyřicet tisíc lidských životů ročně, předejít obdobnému počtu těžkých zranění a současně ušetřit kolem 150 miliard eur na zdravotní pomoci, pojištění a na pracovních neschopnostech.
Tak zázračný zvrat by podle studie automobilky Renault nastal, pokud by každý vůz v Evropě měl na palubě systém E-merge. Ten automaticky rozpozná, že vozidlo havarovalo, a textovou zprávou v místním jazyce uvědomí o nehodě pohotovostní služby.

Jde zase jen o peníze

Pro bouračku jistě není žádné místo na světě dobré, ale některá bývají opravdu špatná. Zkuste ostatně vzít mobil a vysvětlovat policistům v cizí řeči, že právě vězíte ve škarpě s autem obráceným na střechu a netušíte, kde vlastně jste. A to ještě máte štěstí, že vám zůstal mobil a vědomí.
Obdobné svízelné situace má řešit právě evropský systém E-merge, který s podporou Evropské komise vyvinula belgická výzkumná organizace Ertico.
Pod palubní desku vozu stačí zabudovat zařízení velikosti mobilu s družicovým navigačním systémem, které se aktivuje současně s airbagy. E-merge z údajů o zpožďování vozu vyhodnotí prudkost srážky a v místním jazyce vyšle zprávu provozovateli pohotovostních služeb. Přesnou polohu přitom udá podle globálního navigačního systému GPS nebo podle právě vyvíjeného evropského ekvivalentu Galileo.
Důmyslné zařízení připojí k nouzové zprávě i značku, model, barvu a SPZ vozu, stejně jako směr jeho jízdy. Záchranná služba se tak nemusí zdržovat zjišťováním, na které straně mnohaproudé dálnice se nehoda stala. Pokud havarovaná posádka neztratila vědomí, může s operátorem komunikovat prostřednictvím vestavěného mikrofonu a reproduktoru.
Zatím to však má své nedostatky. Dobrodiní E-merge se dostává jen cestujícím zkušebních vozů v několika evropských zemích. K dispozici mají pouze jeden dorozumívací jazyk, a kromě toho provoz příslušných telefonních středisek stojí pěkné peníze. Organizace Ertico však optimisticky soudí, že pokud se evropské státy rozhodnou financovat nákladnou infrastrukturu, E-merge může zachraňovat životy už v roce 2008.

Když se kamión stane zbraní

Poněkud jiný způsob ochrany lidských životů ověřují policisté v Kalifornii. Tamní zákon totiž nařizuje, že všechna teroristy zneužitelná vozidla, například kamióny převážející hořlavé nebo nebezpečné náklady, musí být od roku 2005 vybavena "zastavovacím zařízením".
Technikům z kalifornské společnosti Satellite Security Systems (S3) stačilo při zkouškách necelých čtyřicet vteřin, aby na polygonu Kalifornské dálniční hlídky zastavili cvičně unesený kamión vzdálený v tu dobu 850 kilometrů. Byla to jedna z padesáti cisteren vybavených satelitním komunikačním zařízením Motorola, které jinak křižují Kalifornií a Nevadou. Obdobný systém firmy S3 sloužil k zastavováních vozů-volavek nastražovaných na zloděje aut.
Takové elektronické pasti představují samostatnou kapitolu v boji s kriminalitou na silnicích. Právě ji dopisuje dálkově ovládaný imobilizér, jehož zavedení ve Velké Británii očekává týdeník New Scientist od letošního dubna.
Princip je prostý: počítačová jednotka, která řídí chod motoru, obsahuje také miniaturní mobilní telefon a systém družicového určování polohy GPS. Zloději poskytne skvělý pocit vítězství z projížďky v čerstvě ukradeném voze. Ledová sprcha ovšem přijde, jakmile poberta jednou zaparkuje a vypne motor.
Jak to funguje? Poté, co řidič nastartuje, musí zadat svůj identifikační kód. Pokud to během několika set metrů jízdy neudělá, systém vyšle do operačního střediska signál, že vůz byl ukraden. Těch několik set metrů stačí na vyloučení falešných poplachů způsobených možnými nepřesnostmi naváděcího systému. Obsluha ve středisku si pak u majitele telefonicky ověří krádež. Mezitím informuje policii o pohybu vozu sledovaného pomocí GPS. Jakmile auto zaparkuje, operační středisko vyšle signál, kterým aktivuje imobilizér. Od té chvíle nelze motor nastartovat, dokud středisko nevyšle deblokační signál.
Jako každá technologie, i tato má svůj nedostatek. Hrozí totiž, že rádiem zastavený vůz se stane nebezpečnou překážkou na silnici. Právě proto má právo zablokovat automobil výhradně operační středisko, které zná jeho přesnou polohu.
Možní uživatelé zastavovacích systémů přesto podléhají pochybnostem.
Ve Spojených státech obavy ze soudních sporů po nevhodném použití dálkově ovládaného imobilizéru znehodnocují celou myšlenku. Nikdo si totiž nechce vzít na odpovědnost, že zablokuje auto, které pak znemožní průjezd záchranek nebo hasicích vozů. Obavy rozptyluje britská společnost Box Telematics, jež dálkově řízenými imobilizéry vybavila tisíce komerčních vozidel: k zablokování ukradeného automobilu přímo na veřejné komunikaci ji zloději přiměli jen třikrát.
[*]
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 2 - Praha


Policie by uvítala elektronické zařízení
Umožňuje zastavit na dálku problematický automobil. Skončily by tak nebezpečné honičky policejních aut s narušiteli zákona. "Je to o snaze zabránit páchání trestné činnosti," řekl týdeníku New Scientist odborník na technologie vozidel Jim Hammond z britské Asociace policejních náčelníků. Vznikají však sporné otázky, což zdaleka neplatí jen ve Velké Británii. Co když se zastavovací systém spustí náhodou? Kdo má mít oprávnění k jeho použití a za jakých podmínek? Mike Langley z britské firmy Box Telematics vyrábějící imobilizéry upozorňuje na "příliš mnoho bezpečnostních implikací". Policie musí mít v první řadě krytá záda příslušnou legislativou. A ta je zatím v nedohlednu.

Související