Miliardový trh láká silné zahraniční podniky

Velkoobchodní trh s elektroinstalačním materiálem, jehož potenciál se odhaduje na deset miliard korun, čekají po vstupu země do EU velké změny. Očekává se totiž, že se rychle prosadí silní zahraniční investoři.
Odvětví, které po pádu někdejšího Elektroodbytu na počátku 90. let ovládly hlavně menší domácí firmy, je dnes roztříštěné a není na něm dominantní hráč. Lídr trhu, společnost Elvo Tišnov, sice vloni utržil přes miliardu, ale jeho doménou jsou hlavně moravské kraje.
Právě regionální působnost je dalším charakteristickým rysem. Firmy, které na trhu působí, jsou silné především v místech, kde zpravidla sídlí, ale celostátní působnost mají omezenou. To se týká i těch se zahraničním kapitálem.
"Cizí firmy, které tu jsou, aby mohly říkat, že jsou větší, musí někoho koupit. Nemají čas na to, aby tady něco ještě dalších deset let budovaly. Trh se stále vyvíjí a míří ke koncentraci do silnějších celků. Má to logiku. Místní firmy znají prostředí, za zahraničními zase stojí silný kapitál a síla nákupu," vysvětluje ekonom Martin Pražák z poradenské firmy Dafi CZ. Předpokládá proto, že poté, co nastane volný pohyb zboží a padnou další administrativní zábrany, se silní investoři poměrně rychle prosadí. Jednak se zde může objevit zboží, které tu dosud nebylo, nebo se bude prodávat díky nadnárodním korporacím za ceny, k nimž se domácí konkurence nedostane. To pak vývoj ovlivní. Odvětví má zajímavý finanční potenciál a roztříštěnost trhu láká silné investory, aby vývoj dostali pod svou kontrolu.
"Je to lákavé, samozřejmě," připouští David Šafařík, obchodní ředitel plzeňské společnosti Elfetex. Ta loňský rok ukončila s tržbami kolem 600 miliónů korun a nijak se netají tím, že své postavení chce posílit. Jediným společníkem Elfetexu, který působí hlavně v západních a části severních Čech, je německá Fega Elektro Grosshandels Gmbh, patřící do koncernu Würt. "Už to začalo. Nikdo nečeká na první květen. Velcí se snaží skupovat malé. Je to průběžný proces," říká Šafařík.
Ambice neskrývá ani královehradecká společnost Elektram, která je součástí francouzského koncernu Sonepar. Elektram vloni utržil bez DPH 596 miliónů korun a v zemi má 14 filiálek. Většinu z nich budoval na "zelené louce", ale jak říká jeho ředitel Jaroslav Chrtek, to je běh na dlouhou trať. "Trh je tak rozdělen a rozdroben, že rychlejší růst se už bez akvizic neobejde," uvádí.
Odhaduje, že vedle 10 až 15 větších velkoobchodů je dalších 200 malých. Mezi nimi existují obrovské překupy zboží, které se tak ve statistikách vykazuje dvakrát i třikrát. Přesto i on soudí, že potenciál tohoto velkoobchodu s elektroinstalačními materiály především pro stavebnictví je mezi 8 až 10 miliardami. Další možnosti jsou přitom i v průmyslu a energetice. Chrtek odhaduje, že budou-li podnikatelé vystaveni takovému tlaku jako dosud, během dvou let se trh pročistí a výrazně sjednotí. Podle expertů s tak malou marží, s níž malé velkoobchody nyní prodávají, není dlouhodobě udržitelné žít.
Přes jednoznačnou tendenci ke koncentraci ale manažer Elva Tišnov Tomáš Fiala upozorňuje, že všechno ani do budoucna nebude jen o velikosti a ceně. Za rozhodující stále pokládá kvalitu služeb a úroveň spolupráce se spotřebiteli a dodavateli. "V Rakousku se po jeho vstupu do unie sice část firem stala součástí nadnárodních koncernů, ale vedle nich zůstaly i místní velkoobchody. Ty jsou dnes štikami v rybníce. Jsou pružné, operativnější," říká Fiala.
"Ale proč by se třeba tři čtyři domácí firmy nemohly propojit prostřednictvím fúze? Dostaly by se tak k lepším cenám od dodavatelů. Je to ale rozhodnutí jejich vlastníků," vidí další možnost Pražák. Podle něho jde těžko vývoj úplně odhadnout, protože nikdo neví, zda třeba velkoobchody z Pasova nebo Lince neosloví přímo české stavební firmy, aby s nimi jednaly o dodávkách na velké zakázky.
Vedle Elva Tišnov patří mezi největší velkoobchody s elektroinstalačním materiálem firmy Jakub z Nového Boru, Elektram, Rexel a Elfetex.

Související