Pardubice, 15. 3. 2004
Úspěšně se vypořádat s novými příležitostmi, které přinese vstup do Evropské unie, to je podle hejtmana Pardubického kraje Romana Línka letošní největší výzva pro tento region. Na mysli má přitom především zanedbanou dopravní síť, protože krajem dosud nevede ani metr dálnice a neprochází jím ani žádná rychlostní komunikace.
Dálnice, rychlostní komunikace, obchvaty měst - to jsou na Pardubicku nejvíce skloňovaná slova, když se hovoří o dalším rozvoji jak krajského města, tak i některých jeho odlehlých oblastí, jakými jsou například Králicko, Orlickoústecko nebo oblast Moravské Třebové a Jevíčka.

O rychlostní silnici bude ještě sveden lítý boj

Podle Miroslava Macely, radního odpovědného za dopravu, je nejvýznamnější událostí letošního roku zahájení výstavby dálnice D11. "Část hlavní trasy vedoucí přes území Pardubického kraje je po majetkoprávní stránce vyřešena a Ředitelství silnic a dálnic již požádalo o stavební povolení," říká Macela. Krajští radní také na konci roku rozhodli o trase zamýšlené rychlostní komunikace R35 spojující kraj s Olomoucí. Rozhodli se pro takzvanou severní variantu, která přivede silnici do podhůří Orlických hor a zlepší dopravu kolem České Třebové, Lanškrouna či na Králicku. Proti tomuto rozhodnutí však tvrdě protestují zastánci takzvané jižní varianty kopírující současnou silnici ve směru Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy. Argumentují především úsporou šesti miliard korun, o které by toto řešení bylo levnější, menším zásahem do přírody i úsporou kilometrů na trase. O R35 bude ještě zřejmě sveden lítý boj, protože radními navržené řešení se nelíbí ani ministerstvu dopravy.
"Otevírá se možnost čerpání finančních prostředků z Evropské unie," upozorňuje Macela. Podle něj bude letos zahájen projekt opravy silnic v příhraniční oblasti Králicka, financovaný z předvstupního fondu Phare, a kraj dokončuje projekt modernizace páteřní silniční sítě kraje, na nějž podá žádost o prostředky z fondu pro členské země EU hned v první vlně.

Přeměna nemocnice vyvolala protesty lidí

Pardubický kraj v loňském roce převzal dvacet devět zařízení zdravotní a sociální péče a hned se pustil do jejich přeměny. Na největší odpor narazil se záměrem převést nemocnici ve Vysokém Mýtě na zařízení následné péče. Lidé v únoru dali dohromady přes tři tisíce podpisů a chtějí vyvolat referendum o zachování nemocnice. Starosta města Bohuslav Fencl tvrdí, že na její provoz by Mýto nemělo, a souhlasí s jejím prodejem kraji. "Město ale může nemocnici zprivatizovat. V jiných městech to tak funguje. Proč by to nešlo v Mýtě?" oponuje Augustin Anderle, který stojí v čele petičního výboru za zachování nemocnice a uspořádání referenda.
Josef Janeček z odboru zdravotnictví a sociální péče má za to, že kraj bude i po zrušení vysokomýtské nemocnice dosahovat evropských standardů. To je čtyři a půl lůžka akutní péče na tisíc obyvatel kraje.

Škol, jejichž žáci nemají uplatnění v praxi, ubude

Podle Marie Málkové, členky rady Pardubického kraje, která odpovídá za školství, se v kraji nechystá žádné drastické snižování počtu škol. "Ovšem k určité redukci nebo slučování ještě dojít musí. Ubývá studentů a ještě stále vycházejí z některých škol absolventi, kteří nemají na trhu práce uplatnění. Jde například o různé manažerské obory," tvrdí Málková.
"Pokud má celý systém dobře fungovat, je potřeba začít u školského zákona. Za zcela zásadní považuji odstranit z jeho návrhu rozpory s reformou veřejné správy, neúměrný nárůst administrativy či neúměrný tlak na obecní a krajský rozpočet. Také nelze stále donekonečna deklarovat zvyšování platů pedagogů, když výsledek je nakonec žalostný a stát má snahu svalovat odpovědnost na kraje, zatímco ji stále nese ministerstvo," říká Málková. Pardubický kraj podle ní loni vynaložil na modernizaci učeben a podporu mezinárodní spolupráce škol tři milióny korun a stejnou částku hodlá uvolnit také letos.

Kraj už se představil zástupcům EU v Bruselu

Představitelé Pardubického kraje si hodně slibují od vstupu země do Evropské unie. "Bude to zásadní věc pro celý kraj. Protože se vstup rychle blíží, věnujeme se intenzívně přípravě projektů, abychom je byli schopni včas předložit. Doba přeje připraveným, doufám, že náš kraj mezi ně bude patřit," říká Ondřej Kudrnáč, který odpovídá za rozvoj kraje, cestovní ruch a propagaci. Prvním velkým počinem v Bruselu bylo představení kraje zástupcům institucí Evropské unie. "Pardubický kraj je jedním z prvních, který podobnou akci v Bruselu zorganizoval, to bruselská veřejnost pozitivně přijímá," uvedl k aktivitám regionu český velvyslanec Pavel Telička.