Loňské Vánoce tak trochu připomněly ty z roku 1968, kdy posádka americké kosmické lodě Apollo 8, která obíhala kolem Měsíce, předčítala vánočně naladěným pozemšťanům poselství z bible. O sedm měsíců později se lidé ozvali přímo z Měsíce.
Po třiceti pěti letech se trochu změnily kulisy na jevišti kosmického divadla. Místo Měsíce se na scénu dostal Mars, jehož rudou záři jsme obdivovali už na loňské letní obloze. Ve vánočním čase se k Marsu přiblížila tříčlenná flotila meziplanetárních sond - evropský Mars Express s výsadkovým člunem Beagle 2 a dvě americké sondy s přistávacími moduly Spirit a Opportunity.

Beagle 2, který se dostal k Marsu jako první, měl velkou šanci poslat evropské vánoční poselství roku 2003 z Marsu. Ale nestalo se. Triumf přišel až po Vánocích. Snímky zvláštního oranžového světa odvysílal americký rover Spirit, jenž bezpečně přistál na povrchu Marsu. O tři sta měsíců později by na Marsu měli přistát lidé. To je hlavní cíl kosmické vize amerického prezidenta Bushe. Je to již čtvrtá americká kosmická vize. Tři předchozí splnily svůj cíl pouze částečně.
V nově načrtnutém kosmickém programu se setkávají všechny tři - Apollo, raketoplán a stanice International Space Station (ISS).

Raketoplán měl podstatně zlevnit kosmický výzkum a usnadnit jeho komerční využití. Za dvacet let při více než stovce startů (v původní verzi mělo být 50 i více startů ročně) dopravily raketoplány desítky těles do vesmíru, umožnily údržbu a opravy družic a staly se významným prvkem při stavbě kosmické stanice. Neúspěchem projektu nejsou dvě fatální havárie, ale fakt, že se raketoplán nestal oním širokým mostem mezi Zemí a vesmírem. Po třiceti letech zmizí ze scény a kosmonautika bude dále využívat rakety na jedno použití odvozené od strojů ze začátku 2. poloviny dvacátého století.
Jedním z hlavních důvodů pro vývoj amerického raketoplánu byla stavba kosmické stanice na oběžné dráze, projekt vyhlášený prezidentem Reaganem v roce 1984. Na její palubě se měli astronauti připravovat na dlouhodobé lety do vesmíru a ze stanice expedovat komerčně vyráběné materiály, které nelze získat v pozemských podmínkách.

Po rozpačitém rozjezdu se dnešní stanice ISS, vybudovaná ve spolupráci USA a Ruska a dalších států, od původního záměru značně odklání, i když místo plánovaných osmi spolyká 100 miliard dolarů. Současná dvoučlenná americko-ruská posádka plní spíše úlohu údržbářů stanice než vědecky orientovaných výzkumníků. Bush ve své vizi navrhuje stanici ISS dokončit a vypořádat americké závazky vůči ostatním partnerům. Přípravě posádek pro dlouhodobé lety, jako je expedice na Mars, bude sloužit stanice vybudovaná na Měsíci kolem roku 2020.

Bushova iniciativa znamená bezesporu, a možná více než ony tři předchozí, významný impuls pro podporu kosmického výzkumu a vědy vůbec, a to i v případě, že také skončí v půli cesty. Jde hlavně o to, aby navrhované soustředění prostředků pro let k Marsu neohrozilo jiné, méně nákladné, ale z vědeckého hlediska velmi významné projekty.

Prvním ohroženým projektem se stal několik dní po vystoupení prezidenta Bushe Hubblův kosmický teleskop (HST) - nejznámější astronomická observatoř, kterou vynesl v roce 1990 na oběžnou dráhu raketoplán, jenž hrál také klíčovou roli při jeho opravách a modernizacích. Ty měly pokračovat až do roku 2011, kdy se do vesmíru dostane Webbův teleskop - astronomická observatoř nové generace. S ohledem na bezpečnostní rizika a na nutnost co nejrychleji dobudovat stanici ISS se NASA rozhodla v budoucnu létat s raketoplánem jen na kosmickou stanici.

Protože nelze jednoduše spojit let k HST s letem na stanici, zůstává kosmický dalekohled bez možnosti údržby a modernizace. To znamená, že nejproduktivnější astronomická observatoř skončí svou aktivní životnost nejpozději v roce 2007, pokud se nenajdou prostředky, které představují možná jen promile ceny Bushovy expedice. Byl by to špatný začátek cesty, která může přinést víc než další vánoční poselství.

Autor je astronomem