Málokterý suvenýr se v unii prodává tak dobře jako trička s nápisem Perfektní Evropan.
Pod tučnými písmeny je patnáct karikatur. Zobrazují typického představitele každé z patnácti členských zemí Evropské unie. Najdete tu Francouze, který se neumí ovládat za volantem, Němce bez smyslu pro humor či netrpělivého Rakušana před úřední přepážkou.
Od prvního května by měli mít svou karikaturu i noví členové. Pokud by jejich tvůrci vycházeli z představ, které o nováčcích mají stávající členové patnáctky, přibylo by deset šedivých obrázků s vesměs kriminálními motivy: karikatura Poláka, který krade německé auto, zkorumpovaného slovenského úředníka nebo českého taxikáře, jemuž se právě podařilo obrat zákazníka.
Že je to nelichotivé? "Přesně takhle nás bohužel lidé v západní Evropě mnohdy vnímají," míní Petra Lesková z oddělení marketinku Správy českých center.
Centra před časem nastartovala projekt CzechIdea, do kterého se zapojilo přes sedm tisíc cizinců. Z jejich výpovědí vyplývá, že Česko vnímají jako směsici obrázků historické Prahy, piva a Václava Havla. Ale také jako zemi, kde se lidé nechovají k cizinců zrovna vstřícně a kde jsou drobné krádeže na denním pořádku.
Z průzkumů Eurobarometr zveřejňovaných v Bruselu je zjevné, že o mnoho lépe na tom nejsou ani ostatní přistupující země. Tak třeba Slovinsko: zemi, kterou Evropská komise pravidelně chválí za to, že je na vstup připravena nejlépe, si v unii nepřeje nadpoloviční většina obyvatel patnáctky.
"Stejně jako spousta lidí v západní Evropě stěží zaregistrovala, že se Československo rozdělilo, málokdo si Slovinsko nespojuje s balkánskými konflikty," říká dvacetiletá studentka Martina, která nyní díky výměnným programům studuje politologii ve Štrasburku. "Kvůli jugoslávské minulosti je vnímají jako málo bezpečnou zemi, kde kvete černý obchod a bůhvíco ještě." Bůhvíco ještě - to může být třeba obava z praní špinavých peněz, krácení daní, korupce. Právě tak pojmenoval strachy lidí z patnáctky další výzkum Eurobarometru.
"Berlínská zeď sice padla před čtrnácti lety, v našich hlavách však existuje dál," říká k tomu Maité Abram z nevládní organizace Evropské hnutí v Belgii.

Rakouští čtenáři! Rozumíte evropsky?
Právě toto hnutí se zařadilo po bok mnoha vlád, různých organizací i médií a rozhodlo se s předsudky Západoevropanů bojovat.
Hnutí využilo toho, že se do Bruselu stahují studenti i úředníci z budoucích členských zemí EU, a zorganizovalo "rallye rozšíření", při níž představilo deset nováčků.
Na Belgičany čekali živí Východoevropané. Dočasné ambasadory jednotlivých zemí nalákali organizátoři na jednoduché otázky: "Máš také pocit, že jsou obyvatelé Belgie naprosto neinformovaní o kultuře a tradicích tvé země? Unavuje tě neustále vysvětlovat, že se v ulicích tvého města skutečně neprocházejí bílí medvědi? Dobře... Tak jim ty půvaby své kultury ukaž!"
Tým Pavla Černocha v Českém centru nachystal české koláčky, samozřejmě pivo, moravské víno. Také výstavu "Václav Havel - dopisy Olze" či malé vlaječky, které si návštěvníci mohli odnést v klopě.
V Rakousku se kampaně propagující rozšíření ujala média. Zřejmě nejoriginálnější způsob vymyslel seriózní deník Der Standard. V posledním vydání loňského roku otiskl několik článků o nových členech EU - v jejich vlastních jazycích. Kdo chtěl vědět, o čem texty jsou, mohl si nechat německý překlad poslat na mobilní telefon.
Autoři projektu s názvem "Rozumíte evropsky?" tvrdí, že spojili příjemné z užitečným. "Chtěli jsme pozdravit nové členy způsobem, který by naše čtenáře zároveň trochu iritoval," říká Gerlinde Hinterleitnerová z internetové redakce derStandard.at.

Učte se, úředníci, učte
Příprava na vstup zachvátila také některé západoevropské vlády a úřady.
Finští úředníci například dostali za úkol, aby se naučili jména osob, které mají na východě Evropy na starosti evropskou integraci. "Doba, kdy v telefonním seznamu hledáme číslo na české Ministerstvo zemědělství a pak se spojovatelky v ústředně ptáme, kdo vlastně za evropskou agendu odpovídá, musí skončit," citoval jednoho z nich finský deník Helsingin Sanomat.
Kromě už zmiňovaných jmen si mají Finové osvojit i to, oč budou nejspíš nováčci v unii usilovat. Naučit se jejich zvykům a zapamatovat si názvy hlavních měst. Podle dalšího úředníka z Finska zatím na severu Evropy vědí jen to, že se zaměstnanci úřadů v postkomunistické Evropě dělí do tří skupin: na kvalifikované emigranty, kteří se do země vrátili z ciziny, na věrné příznivce komunistické strany, nezvládající ani základní komunikaci v angličtině, a na nadějné juniory, jimž starší brání v kariérním postupu.

Česko-německé strachy
Také čeští úředníci mají za sebou kolečka školení, při nichž se učili o unii, jejích institucích, evropském právu. Vláda přijala materiál, který k dalšímu vzdělávání úředníky přímo zavazuje. "Jsou rozděleni do několika skupin, každá musí zvládnout trochu jinou náročnost," řekla k tomu šéfka úřadu vlády Jana Gavlasová.
Kampaň podobnou té v západní Evropě kabinet nechystá, i když třeba obavy Čechů z Německa a Němců jako takových potvrzuje jeden průzkum za druhým. Naposledy to byl třeba výzkum Sociologického ústavu Akademie věd, jehož pracovníci zjišťovali v pohraničí, jaké vztahy mají tamní lidé ke svým přeshraničním sousedům. Téměř pětačtyřicet procent dotázaných řeklo, že na Němce je třeba dávat si vždy pozor. A přes padesát procent zcela souhlasilo s tvrzením, že bychom měli vůči Němcům projevovat více hrdosti.
Svého druhu kampaně už ovšem nachystali soukromníci, tedy zejména cestovní kanceláře.
Třeba společnost Eures spolu s Klubem mladých Evropanů začne od března organizovat cesty s názvem Brusel na vlastní oči. Turisty čekají čtyři dny v belgické metropoli plné pochůzek po unijních institucích.
Ovšem pozor, jak se v propagačním letáku píše - cesty jsou připravené pro zájemce o evropskou integraci!

Rozcestník